Ztráta blízké osoby je vždy těžkou životní událostí, která s sebou přináší nutnost řešit řadu administrativních kroků. Pokud zůstavitel žil, pracoval nebo vlastnil nemovitosti za západními hranicemi České republiky, celý proces se může výrazně zkomplikovat. Řešíte-li aktuálně dědictví v Německu, je potřeba počítat s právním systémem, který je českému prostředí v některých ohledech podobný, zároveň však obsahuje řadu vlastních pravidel. Německé úřady vyžadují přesné podklady, dodržení předepsaných lhůt a správně vyplněné dokumenty.
Kdo proces řídí a co je Erbschein
Zatímco v České republice hraje v pozůstalostním řízení hlavní roli notář pověřený soudem, v Německu je ústředním orgánem pozůstalostní soud, označovaný jako Nachlassgericht. Na něj se dědicové v řadě případů musejí obracet sami.
Důležitým dokumentem pro prokazování dědického postavení vůči bankám, katastrálním úřadům a dalším institucím může být dědický list Erbschein. O jeho vydání je nutné požádat a doložit potřebné listiny, například matriční doklady nebo závěť. U dokumentů vystavených v češtině může být vyžadován úřední překlad.
Pro občany Evropské unie může být užitečné také Evropské dědické osvědčení. Jeho smyslem je usnadnit prokazování postavení dědice v jiném členském státě. V praxi však nemusí ve všech situacích nahradit Erbschein, proto je vhodné předem ověřit požadavky konkrétní banky, úřadu nebo soudu.
Daňové povinnosti a nezdanitelné limity
Součástí řízení může být také německá dědická daň. Její výše závisí na hodnotě získaného majetku a na příbuzenském vztahu mezi dědicem a zůstavitelem. Německé právo stanovuje nezdanitelné částky, které se liší podle postavení dědice.
Manželé a registrovaní partneři mají nezdanitelný limit 500 000 eur. U dětí a nevlastních dětí činí 400 000 eur. Daň se uplatňuje až na část majetku přesahující příslušný limit a podle hodnoty dědictví a daňové třídy se používá progresivní sazba.
Daňové povinnosti mohou vzniknout také zahraničním dědicům. Rozhodující může být nejen občanství zůstavitele, ale také jeho bydliště, umístění majetku a další okolnosti konkrétního případu. Proto je důležité včas zjistit, zda bude nutné podat přiznání německému finančnímu úřadu.
Pozor na dluhy a lhůtu pro odmítnutí dědictví
Dědic nepřebírá pouze majetek, ale také závazky náležející do pozůstalosti. Německé právo standardně nevychází z automatického omezení odpovědnosti dědice pouze do hodnoty získaného majetku. Před přijetím dědictví je proto důležité prověřit také případné úvěry, daňové nedoplatky a jiné skryté dluhy.
Základní lhůta pro odmítnutí dědictví je zpravidla šest týdnů od okamžiku, kdy se dědic dozví o svém dědickém právu a důvodu jeho vzniku. V některých přeshraničních situacích však německé právo stanovuje šestiměsíční lhůtu, například pokud měl zůstavitel poslední bydliště pouze v zahraničí nebo se dědic při začátku běhu lhůty nachází v zahraničí. Odmítnutí musí mít zákonem předepsanou formu a nestačí pouze neformálně oznámit, že o dědictví nemáte zájem.
Kdy může pomoci odborné zastoupení
Jednání s německými soudy, bankami a finančními úřady může být bez znalosti odborné němčiny a místních předpisů náročné. Chyby v dokumentech nebo zmeškání lhůty mohou vést k průtahům, nesprávnému daňovému postupu nebo k nechtěnému převzetí dluhů.
Specializovaná advokátní kancelář může zajistit komunikaci s Nachlassgericht, pomoci s ověřenými překlady listin, žádostí o Erbschein nebo Evropské dědické osvědčení a s posouzením odpovědnosti za závazky. Konkrétní postup se vždy odvíjí od rodinných vztahů, místa posledního bydliště zůstavitele a toho, kde se majetek nachází.
Komerční sdělení
