Silné zemětřesení na Kamčatce z července 2025 zanechalo stopu nejen v zemské kůře. Český tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR jako první experimentálně zachytil infrazvuk vyvolaný otřesy ve výšce přibližně 340 kilometrů nad povrchem Země. Dosavadní prokazatelná pozorování přitom sahala zhruba do 220 kilometrů.
Jedno z nejsilnějších zemětřesení století
Zemětřesení zasáhlo poloostrov Kamčatka 29. července 2025 světového času. Vzniklo při střetu tichomořské a severoamerické zemské desky a dosáhlo magnituda 8,8. Podle Jaroslava Chuma z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR šlo o třetí nejsilnější zemětřesení v tomto století.
Seismické vlny se šířily na vzdálenost přes osm tisíc kilometrů a zaznamenaly je přístroje také v České republice a na Slovensku. Pohyb zemského povrchu současně vyvolal infrazvukové vlny, které postupovaly vzhůru atmosférou až do ionosféry.
Do ionosféry dorazil infrazvuk za dvanáct minut
Po příchodu seismických vln do Česka trvalo infrazvuku přibližně dvanáct minut, než ze zemského povrchu vystoupal do výšky 340 kilometrů. Tam ho zachytil systém kontinuálního dopplerovského měření českých vědců.
Dopplerovský systém sleduje rychlost pohybu plazmatu v místě odrazu signálu. Pro přesné určení výšky vědci jeho data kombinují s měřením digitální ionosondy. Díky propojení obou metod mohli určit, v jaké výšce se projevily vlny vzniklé po zemětřesení.
Atmosféra vysoké frekvence pohltila
Měření ukázalo, že u zemského povrchu převládaly kmity s periodou kolem dvaceti sekund. Při cestě vzhůru atmosféra vyšší frekvence postupně pohltila, a do výšek přes tři sta kilometrů proto dorazily především vlny s periodami delšími než tři minuty.
Pozorování potvrzuje výsledky numerických modelů šíření infrazvuku. Zároveň posouvá hranici, ve které se podařilo podobný jev experimentálně doložit, o více než sto kilometrů.
Česká měřicí síť funguje po celém světě
Systém pro sledování změn a pohybů v ionosféře vyvinul Ústav fyziky atmosféry AV ČR před více než deseti lety. Česká dopplerovská síť je podle Akademie věd nejrozsáhlejší svého druhu na světě.
Vedle Česka a Slovenska pracují její přístroje ve spolupráci se zahraničními partnery také v Belgii, Německu, Maďarsku, Argentině, na Tchaj-wanu, v Jihoafrické republice a na Antarktidě. V květnu 2026 vědci instalovali další systém ve Španělsku jihovýchodně od Barcelony, kde má sledovat změny v ionosféře během úplného zatmění Slunce.
Výsledky výzkumu publikoval mezinárodní odborný časopis Atmospheric Chemistry and Physics. Rekordní pozorování pomáhá lépe chápat, jak se energie ze zemského povrchu přenáší do nejvyšších vrstev atmosféry.
