Současný trend hospodaření s veřejnými prostředky i systém dotací v Česku jsou podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly neudržitelné. Státní dluh přesáhl čtyři biliony korun a prověrky ukazují slabou vazbu mezi utrácenými penězi a reálnými výsledky. Šéf kontrolorů na to upozornil při setkání se zástupci klíčových evropských institucí v Praze.
Setkání s představiteli EÚD, OLAF a EPPO
V sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v Praze se 19. a 20. října 2026 uskutečnilo jednání se zástupci Evropského účetního dvora (EÚD), Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Mezi zúčastněnými hosty byli mimo jiné generální ředitel úřadu OLAF Petr Klement, evropský žalobce Pavel Zeman a člen EÚD Jan Gregor.
Prezident NKÚ Miloslav Kala během jednání vyzdvihl působení českých zástupců na významných pozicích v evropských institucích a zdůraznil zájem o další spolupráci i vzájemnou inspiraci. Zároveň se však velmi kriticky vyjádřil k vnitrostátnímu vývoji veřejných financí a dotační praxi v České republice.
Rostoucí zadlužení a neochota šetřit
Podle šéfa NKÚ žije společnost v mylné představě, že je dostatek financí na všechno, přičemž prostředky se utrácejí bez ohledu na hmatatelné výstupy. Vývoj státního dluhu ČR, který překročil hranici čtyř bilionů korun, podle něj jasně dokládá, že stávající směřování je dlouhodobě neudržitelné. Kritizoval také mentalitu čerpání, kdy se namísto úspor všichni soustředí pouze na získávání dotací.
Kala v této souvislosti upozornil, že se Česko k evropským dotacím staví bez tlaku na efektivnost a s ignorováním skutečného smyslu evropské podpory, často pouze s jediným cílem peníze vyčerpat. Podle jeho slov západní svět ztratil dřívější dominanci a sliby bezbolestné transformace neodpovídají realitě ani předpokladům, které má stát k dispozici.
Konkrétní příklady neefektivních výdajů
Svá tvrzení opřel prezident NKÚ o výsledky kontrolní činnosti úřadu, které opakovaně odhalují minimální přínos nákladných projektů:
- Digitalizace veřejné správy: Ačkoliv na ni Česká republika vynakládá desítky miliard korun ročně, koncem ledna 2025 bylo digitalizováno pouze 18 % registrovaných agendových služeb. Podle Kaly se digitalizuje skanzen a hlavní překážkou zůstává neznalost potřeb klientů.
- Přesun nákladní dopravy ze silnic: Do programu podpory přesunu přepravy na železnici a vodní cesty směřovalo během pěti let přes 650 milionů korun. Výsledkem prověrky však bylo zjištění, že objem nákladu přepraveného po železnici i vodě za sledované období naopak klesl.
- Kontrolní vážení kamionů: Systém zaznamenal stovky tisíc vážních deliktů, výběr uložených pokut byl však nízký a přetížená nákladní vozidla z českých silnic nevymizela.
- Věda, výzkum a inovace: Stát deklaroval ambici stát se inovačním lídrem a během sedmi let investoval z veřejných rozpočtů více než 300 miliard korun. Navzdory tomu počet registrovaných patentů v zemi klesá a citovanost českých vědců nedosahuje ani poloviny průměru Evropské unie.
