Trh s repasovanými výrobky zažívá výrazný růst. Obchody i online tržiště stále častěji nabízejí repasované smartphony, notebooky a další elektroniku, které označují „jako nové“. Velké značky se připojují k trendu a začínají vykupovat použité zboží, opravovat ho a znovu uvádět na trh. Evropská unie upozorňuje na potřebu jasné regulace a jednotné definice repasovaných výrobků, aby byl zajištěn dostatečný standard kvality a ochrana spotřebitelů. Na co by si spotřebitelé měli dát pozor při nákupu repasovaných produktů?
Raději nový, prosím
Repasované výrobky znějí jako lákavé řešení nejen pro životní prostředí, ale i pro spotřebitele, který pořízením takového výrobku může značně ušetřit. Repasované produkty totiž mohou být někdy až o 50 % levnější než zcela nový výrobek. Přesto si v Česku zatím nezískaly takovou oblibu. Proč tomu tak je?
Přestože repasované produkty představují atraktivní alternativu k novým výrobkům a umožňují spotřebitelům výrazně ušetřit, jejich nákup s sebou nese rizika. Různá definice „repasovaného“ v jednotlivých zemích a absence přísnější regulace často vedou k nekalým praktikám obchodníků. „Mnoho prodejců láká zákazníky na označení jako ‚jako nové‘ či ‚prémiová kvalita‘, avšak bez jasně stanovených kritérií může být takové označení zavádějící,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Co je to repasovaný výrobek?
Na rozdíl od běžně použitého produktu, který se prodává tak, jak ho předchozí majitel zanechal, projde repasovaný kousek kontrolou, případnou opravou a důkladným čištěním, než se znovu dostane k dalšímu zákazníkovi. Často se jedná o techniku, jako jsou notebooky, telefony nebo herní konzole, ale repasovat lze i domácí spotřebiče nebo dokonce nábytek.
Hlavní rozdíl mezi použitým a repasovaným výrobkem spočívá v tom, že repasovaný prošel odbornou renovací. To znamená, že pokud měl nějakou závadu, byla opravena, případně se vyměnily opotřebované součástky. Definici repasovaného výrobku ale v zákoně nenajdeme.
Jak je to s reklamací použitého výrobku?
„Obecně platí, že podnikatelé mají zákonnou povinnost jasně informovat spotřebitele o tom, že prodávané zboží je již použité, upravené nebo že má nějakou vadu. Do této kategorie spadají i repasované výrobky,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. Pokud by tuto informaci podnikatel neuvedl, dopouští se přestupku, za který mu může být udělena pokuta Českou obchodní inspekcí. „V kamenných prodejnách navíc musí být takové výrobky jasně odděleny od nového zboží, aby nedošlo k jejich záměně,“ dodává ředitelka dTestu.
Při koupi použitých výrobků je důležité ověřit dobu, po kterou může spotřebitel uplatnit práva z vadného plnění. Zákon umožňuje podnikatelům dobu pro uplatnění práv z vadného plnění u použitých výrobků zkrátit, avšak maximálně na 12 měsíců. U repasovaných výrobků se ale spotřebitelé mohou setkat s tím, že prodejci nabízí obchodní záruku nad rámec záruky zákonné.
„Při posuzování vad u použitých výrobků je rozhodující, zda odpovídají tomu, co bylo při koupi deklarováno. Pokud byl kupující předem upozorněn na konkrétní nedostatek, například na škrábance na displeji, nemůže tento stav později reklamovat. Naopak, pokud se objeví závada, která nebyla uvedena a zásadně ovlivňuje funkčnost výrobku, má spotřebitel právo na reklamaci,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
