Ve druhé polovině loňského roku uspořádalo MŠMT hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací provozujících špičkové výzkumné infrastruktury. Hodnocení probíhalo na principu mezinárodního peer-review a zaměřilo se na monitoring a zhodnocení benefitů členství ČR v mezinárodních organizacích CERN, EMBC , EMBL , ESA , ESO ,   JINR a VKIFD . Výše členských příspěvků MŠMT v uvedených mezinárodních organizacích dosáhla v roce 2021 téměř 870 milionů korun.

Po prvním cyklu hodnocení v roce 2016 se jednalo o druhé kolo evaluace tohoto druhu, a stejně jako v předešlém cyklu poskytla i v loňském roce mezinárodní evaluační komise Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy cenná odborná doporučení, jak dosavadní benefity členství ČR v mezinárodních organizacích jako jsou CERN (European Organisation for Nuclear Research), EMBC (European Molecular Biology Conference), EMBL (European Molecular Biology Laboratory), ESA (European Space Agency), ESO (European Southern Observatory), JINR (Joint Institute of Nuclear Research) a VKIFD (Von Karman Institute for Fluid Dynamics) ještě zvýšit a maximalizovat.

2

CERN – Experiment ATLAS (A Toroidal LHC ApparatuS)

Metodický rámec evaluace a mezinárodní hodnotící komise

Metodický rámec hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací zahrnoval hodnotící kritéria, která se zaměřila na množství atributů souvisejících s výkonem členství ČR v mezinárodních organizacích a na benefity z nich vyplývající. Monitorován byl způsob, jakým se ČR do mezinárodních organizací zapojuje, co do tvorby politiky a strategie účasti, koordinace politických a výzkumných stakeholderů ČR či jejich zastoupení v řídících a poradních orgánech mezinárodních organizací. Stěžejní pozornost byla poté věnována tomu, jakým způsobem se uživatelská komunita ČR zapojuje do vědeckých experimentů, výzkumných programů, vývoje nových technologií, transferu znalostí, průmyslových zakázek a vzdělávacích a jiných školících aktivit, které jsou mezinárodními organizacemi realizovány a nabízeny. Samotný hodnotící proces zkombinoval panelové hodnocení s hodnocením formou vzdálených recenzí, přičemž finální odpovědnost za výstupy evaluace nesla mezinárodní hodnotící komise složená z renomovaných zahraničních odborníků na výzkumně-infrastrukturní problematiku. Ta zaznamenala konečné výstupy hodnocení formou konsensuálních posudků zaměřených na silné a slabé stránky členství ČR, stejně jako případné hrozby a příležitosti do budoucna.

3

CERN – Experiment ALICE (A Large Ion Collider Experiment)

Vědecká instrumentace a výzkumné programy

S ohledem na výši svých členských příspěvků využívá ČR příležitosti, které jsou nabízeny mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací české výzkumné a průmyslové komunitě, velmi dobře. Česká republika se intenzivně zapojuje do výzkumných programů a vývoje instrumentace, a to zejména, co se týče experimentů ATLAS a ALICE v CERN, komplexu urychlovačů částic NICASHE Factory a neutrinového teleskopu Baikal-GVD v rámci JINR, nebo kosmických misí Solar Orbiter a JUICE realizovaných ESA. Přesto existuje potenciál pro intenzivnější zapojení, například do konstrukční fáze teleskopu ELT budovaného ESO. Vzhledem k velkému zapojení ČR do nově připravovaných klíčových projektů AWAKE a FCC v CERN a ATHENALISA nebo Comet Interceptor v ESA je možné očekávat další rozvoj těchto přínosů v budoucnu. Co se týká EMBL, tak další příležitosti přinese jak nově otevřené špičkové Centrum zobrazovacích technologií, tak i nový vědecký program, který přímo reflektuje kromě jiného potřeby české biologické komunity. Čeští vědci patří takté mezi významné přispěvatele do vědeckých publikací vzešlých z využití experimentální instrumentace mezinárodních organizací, což platí jak pro disciplinární oblasti jaderné a částicové fyziky, astronomie a astrofyziky, tak i pro segment kosmických aktivit a biologických věd. Zapojení výzkumné komunity ČR do výzkumných programů mezinárodních organizací a využití takto generovaných vědeckých dat je na vysoké úrovni a lze konstatovat, že převyšuje míru příspěvků ČR na jejich financování.

4

ESA – Mise Solar Orbiter

Průmyslové zakázky a technologický transfer

Velmi dobré výsledky má ČR i při zapojování do průmyslových zakázek vyhlašovaných mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací. V případě CERN se ČR řadí dokonce mezi vůbec nejúspěšnější členské země. Vysoká návratnost je také v případě členství ČR v JINR. Určitým deficitem může být přetrvávající neschopnost českých podniků zapojit se do nominální hodnotou vysoce objemných kontraktů na dodávky komplexnějších technologických aparatur mezinárodních organizací. Značný potenciál v této oblasti panuje zejména u ESA a ESO, v jejichž průmyslových zakázkách by mohly mít české firmy významnější roli. K intenzivnějšímu transferu znalostí a technologií do inovativních produktů a služeb v podání českých podniků přispívá podnikatelský inkubátor ESA BIC Czech Republic. Doplnit by ho měl nově koncipovaný podnikatelský inkubátor CERN BIC CZECH, který bude ustaven v blízké budoucnosti.

5

ESA – Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer)

Vzdělávání a školící aktivity

Čeští studenti a výzkumní pracovníci se velmi dobře zapojují do vzdělávacích a školících aktivit nabízených mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací. K maximalizaci potenciálu využití těchto příležitostí mají pomoci kormě jiného i program studijních stáží v CERNprogram stáží pro studenty, mladé vědce a inženýry v ESO a činnosti vzdělávací kanceláře ESA ESERO v ČR. Lze konstatovat, že dlouhodobou slabší oblastí zapojení ČR do mezinárodních organizací výzkumu, vývoje a inovací je přes jisté dílčí úspěchy stále ještě nedostatečné zastoupení v jejich řídících, a i dalších manažerských strukturách, včetně vedoucích pozic výzkumných a technologických programů.

6

ESO – Teleskop ELT (Extremely Large Telescope)

Mezinárodní peer-review hodnocení výzkumných infrastruktur organizovaná v roce 2021

V průběhu roku 2021 uspořádalo MŠMT na principu mezinárodního peer-review hodnotící procedury velkých výzkumných infrastruktur a přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací. MŠMT tak v průběhu loňského roku hodnotilo jak výzkumné infrastruktury provozované českými výzkumnými stakeholdery, tak i zapojení ČR do výzkumných infrastruktur mezinárodního charakteru, a to, ať už se jednalo o konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), mezinárodní výzkumné infrastruktury ustavené podle národních právních rámců jejich hostitelských států, anebo mezinárodní organizace založené na základě mezinárodního veřejného práva. Zatímco výstupy hodnocení velkých výzkumných infrastruktur slouží jako nezávislý odborný podklad pro přijetí informovaného politického rozhodnutí vlády ČR o financování velkých výzkumných infrastruktur v průběhu nadcházejícího víceletého rozpočtového rámce 2023–2029, hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací přinesla doporučení, jak zefektivnit výkon těchto členství a využívat plného potenciálu, která tato členství pro českou výzkumnou a průmyslovou komunitu přinášejí.

7

ESO – Teleskopy ALMA (Atacama Large Millimeter/Sub-Millimeter Array)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno