Příspěvek na péči (PnP), který je zásadním nástrojem účinného fungování systému sociální péče v Česku, je jen v pětině případů vyřízen včas. V téměř 80 % případů není dodržena zákonná lhůta 60 dnů pro vyřízení žádosti o PnP. Vyplývá to z dotazování poskytovatelů sociálních služeb v rámci Analýzy potenciálu digitalizace a zefektivnění procesů v sociálních službách, kterou pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS) vypracovala poradenská společnost EY.
V Jihomoravském kraji trvá správní řízení o Příspěvku na péči pouze v 17 % případů do 3 měsíců, naopak v 83 % déle. Jihomoravský kraj tak patří mezi podprůměrné regiony. Nejdéle čekají žadatelé na vyřízení v Praze a Olomouckém kraji, kde podle průzkumu trvalo řízení ve všech případech déle než 3 měsíce. Naopak nejrychleji se dočkají žadatelé o příspěvek v kraji Karlovarském, kde v polovině případů řízení proběhne do 3 měsíců.
„Zabývali jsme se mimo jiné tím, jak může digitalizace pomoci urychlit vyřizování Příspěvku na péči. A přestože je digitalizace zcela zásadní, je třeba se zaměřit i na zapojené struktury, tedy na úřady státní a veřejné správy a jim podřízené instituce. Je třeba změnit například posloupnost vybraných procesů tak, aby neprobíhaly lineárně, nýbrž paralelně,“ uvedla Romana Smetánková, partnerka společnosti EY Česká republika, a vysvětlila: „Pokud by došlo ke změně procesu řízení ve smyslu paralelnosti procesů, které vykonává Úřad práce a Okresní správa sociálního zabezpečení, nemuselo by docházet k přerušení řízení a lhůty by bylo možné zkrátit.“
V 55 % případů se překročení zákonné lhůty pohybuje v rozmezí 4 až 6 měsíců, což může být důsledkem toho, že lhůta pro vydání rozhodnutí neběží na dobu posouzení stupně závislosti žadatele Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ). Pro vydání posudku o zdravotním stavu má OSSZ stanoveno 45 dnů, což odpovídá zhruba 1,5 měsíci. K dalšímu prodlení může nastat zejména pokud vydání posudku brání závažné důvody. Lhůta se v těchto případech vždy prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.
„U pacientů v závěru života je příspěvek na péči zcela kritický nástroj, který může rodinám zásadně pomoci zajistit péči o nemocného v domácím prostředí. Bohužel jsme často svědky toho, že pacient zemře dříve, než proběhnou všechny potřebné úkony a rodina, která se často týdny a někdy měsíce starala o svého blízkého, přijde o podporu, na kterou má ze zákona nárok. I když udělali vše, co mohli. Je to beznaděj,“ komentoval situaci Martin Loučka, ředitel Centra paliativní péče, z.ú., a vítěz EY Společensky prospěšného podnikatele 2022.
V rámci analýzy bylo osloveno 1 626 poskytovatelů, z nich 416 (25,6 %) reagovalo na žádost o vyplnění dotazníku. Z celkového počtu zaznamenaných odpovědí 3 respondenti neposkytli souhlas se zpracováním osobních údajů a dalších 66 dotazník nedokončilo. Uvedené odpovědi a závěry tak vycházejí ze vzorku 347 poskytovatelů sociálních služeb. Zastoupeny jsou všechny kraje.
