Ženám, které trpěly vysokým krevním tlakem v těhotenství, hrozí ve stáří infarkt a srdeční selhání. A to i přes to, že jim po porodu tlak klesl na normální hodnoty. S úbytkem ženských hormonů v menopauze ale problémy znovu udeří a mohou ženu ohrozit na životě. Těhotné ženy s vysokým krevním tlakem by proto měli lékaři sledovat i po porodu. Téma bude rezonovat na XXXI. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který začíná 13. května na brněnském výstavišti.
„Pokud se u těhotné ženy zvýší krevní tlak až ve druhé polovině těhotenství, mluvíme o tzv. gestační hypertenzi, která obvykle po konci šestinedělí vymizí. Svoje kardiovaskulární riziko si ale ženy nesou i nadále a v pozdějším věku mohou dostat infarkt nebo jim může selhat srdce. Tyto ženy po porodu tzv. ‚vypadnou‘ ze systému péče a navrací se do něj bohužel často ve velmi špatném stavu, například po prodělaném infarktu,“ vysvětluje kardioložka prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Z těchto důvodů by podle ní měly být tyto pacientky i po porodu sledovány kardiologem.
Ženy jsou v produktivním věku před nemocemi srdce chráněny hormony, které jejich tělo přirozeně produkuje. Proto u nich dochází k menšímu počtu infarktů a srdečních selhání než u stejně starých mužů. Pomyslné misky vah se ale začínají překlápět v momentě, kdy s příchodem menopauzy „ženské“ hormony klesnou. „Po menopauze jsou to naopak dámy, kdo je nemocemi srdce a cév více ohrožen, a také na ně bohužel více umírají,“ popisuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie.
Vysoký tlak ohrožuje ženu i její plod už v samotném těhotenství. Hrozí cévní mozková příhoda, srdeční selhání i předčasný porod a nízká porodní hmotnost dítěte. Vysoký krevní tlak se v těhotenství může rozvinout také v tzv. preeklampsii. „Postihuje asi 2–8 % těhotných. Gynekolog nemoc obvykle odhalí díky vysokému krevnímu tlaku za přítomnosti bílkoviny v moči. Kvůli špatnému okysličení placenty dochází k nedostatečnému prokrvení a okysličení plodu. Na životě je ohrožena jak matka, tak dítě,“ říká prof. Cífková a dodává: „Nevíme proč preeklampsie vzniká, ale je zřejmé, že je při ní uhnízdění vajíčka v děloze jiné než u fyziologicky probíhajícího těhotenství. Změnit to dokážeme podáváním kyseliny acetylsalicylové.“ Kromě vysokého krevního tlaku před těhotenstvím nebo v předchozích těhotenstvích jsou rizikovými faktory pro rozvoj preeklampsie cukrovka, lupus erythematodes a některá další autoimunitní onemocnění. Větší riziko preeklampsie i dalších srdečních obtíží během těhotenství mají také ženy, které dítě počaly pomocí metod asistované reprodukce. „Oproti ženám, které otěhotněly přirozeně, je tam vyšší riziko, po přesných příčinách zatím lékaři stále pátrají. Pravděpodobně hraje roli i vyšší věk žen, které léčbu neplodnosti podstupují,“ vysvětluje prof. Cífková. Srdce budoucích matek, které otěhotněly pomocí asistované reprodukce, by proto mělo být rovněž sledováno odborníky. „Infarktům a srdečním selháním mohou ženy částečně předejít dlouhodobým dodržováním zdravého životního stylu. Měly by se snažit udržovat si optimální tělesnou hmotnost a nekouřit,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti.
