Ceny za vstup na sportoviště i vybavení rostou tak rychle, že si řada lidí musí pravidelný pohyb odpírat. Přestože chceme žít zdravě, peněženka nás často zastaví dříve než nedostatek sil, což potvrzují i nejnovější data o životním stylu české společnosti.
Pravidelnému sportu se v Česku věnuje přibližně polovina obyvatel, což je hodnota, která se v čase zásadně nemění. Stanice RTVJ však zjistila, že se dramaticky proměnily důvody, proč se zbytek populace nehýbe. Zatímco před pěti lety byly finance hlavní překážkou jen pro šest procent lidí, v letošním roce tento problém pociťuje již třináct procent dotázaných. Náklady na aktivní život se za poslední pětiletku v podstatě zdvojnásobily.
Zdražením aktivit nebo provozu sportovních zařízení bylo v posledním roce zasaženo 43 % Čechů. Podle analýzy, kterou má RTVJ k dispozici, omezila kvůli vysokým cenám návštěvy sportovišť více než třetina lidí. Výrazně také přibylo těch, kteří za sport utrácejí měsíčně přes 1 500 korun – jejich podíl vzrostl z původních tří na současných jedenáct procent.
Proměňují se také konkrétní sportovní preference. Po období pandemie, kdy lidé masivně vyráželi do přírody, zájem o venkovní aktivity opadá. Procházky a horské túry sice stále vedou, ale jejich popularita klesla z rekordních 58 % na nynějších 48 %. Naopak roste zájem o vnitřní prostory; do posiloven a fitness center dnes chodí 17 % populace, což je o šest procentních bodů více než v roce 2019.
Odborníci varují, že pokud bude finanční náročnost nadále stoupat, pocítí to i stát a firmy skrze vyšší nemocnost. Právě zaměstnavatelé by mohli hrát klíčovou roli v řešení situace. O sportovní benefity má sice zájem více než polovina zaměstnanců, reálně je však nabízí jen necelá třetina firem. Přitom pravidelný pohyb dokáže snížit absenci v práci až o 30 %. Pro zlepšení celkové kondice národa je podle expertů oslovených RTVJ nutná koordinace škol, obcí i zdravotního systému, aby se sport nestal výsadou pouze pro majetné.
