Na Padělkách u cesty
Příběh starého kříže, dávné lásky a jedné pěsničky
Autor: Jara Novák
Pokud někdo kráčí cestou mezi Kobylím a Vrbicí přes Padělky, možná si všime starého dřevěného kříže. Stojí tam tiše, jako by už po mnoho let střežil vzpomínky na lidi, kteří tudy chodívali. Kolik příběhů by asi mohl vyprávět?
Jeden z nich se dochoval v ústním podání. Je to příběh o mladé lásce, která skončila nešťastně, a právě proto stojí za to si jej připomenout.
V dobách, kdy se za děvčaty chodilo pěšky, měl chlapec svou vyvolenou v sousední vesnici. Ale co by člověk neudělal pro lásku? A tak chodíval pěšky za svou milou, také mladý Frantin z Kobylí. Jeho cesta vedla na Vrbici. Vyvolené děvče bylo podle vyprávění náramně hezké. A jak už to tak bývá, krásných děvčat je jako kvítí na rozkvetlé louce. Jenže krása sama o sobě štěstí v lásce nezaručí. Ani mladé srdce, plné nadějí a očekávání, nemá jistotu, že všechno šťastně dopadne.
Frantin svou vrbeckou milou nakonec opustil. Co přesně se mezi nimi odehrálo, to už dnes nevíme. Jisté je jen to, že mladou dívku takové zklamání hodně bolelo.
Příběh by možná časem upadl v zapomnění, kdyby po něm nezůstala připomínka. U cesty mezi Kobylím a Vrbicí, stojí starý dřevěný kříž. Právě s tímto místem je vyprávění spojeno. Kříž tu mlčky připomíná dávné časy, kdy se lidé znali jménem, chodili za sebou pěšky a jejich osudy se stávaly součástí společné paměti obce.
Tento příběh znám pouze z vyprávění a tak nemohu tedy říci, že jsem byl jeho přímým svědkem. O tomto příběhu však vypráví píseň Na Padělkách u cesty.
Když se dnes její melodie rozezní, jako by se na chvíli vrátily staré časy. Časy našich rodičů a prarodičů, jejich lásek, radostí i trápení. Píseň dává dávnému vyprávění nový život a uchovává je pro ty, kteří přijdou po nás.
Až tedy půjdete z Kobylí na Vrbici nebo z Vrbice do Kobylí a shlédnete na Padělkách starý kříž, na okamžik se zastavte. Vzpomeňte si na Frantina a jeho nešťastnou lásku. Možná vám v duchu zazní melodie i slova této známé písně.
Je to příběh lidí, kteří tu žili před námi. A pokud si příběh budeme vyprávět a onu píseň zpívat, zůstanou součástí našeho společného dědictví.
