Prašnost v evropském ovzduší v posledních letech roste a stále výrazněji ovlivňuje jak kvalitu vzduchu, tak zdraví obyvatel. Vyplývá to z mezinárodní studie publikované v prestižním vědeckém časopise Nature, na které se podíleli i vědci z Akademie věd ČR.
Rozsáhlá data z celé Evropy
Výzkum vychází z přibližně 18 500 denních měření prvkového složení atmosférického aerosolu. Ta byla prováděna na 103 měřicích stanicích napříč Evropou v období let 2012 až 2021. Takto rozsáhlý datový soubor umožnil vědcům detailně sledovat vývoj koncentrací prachu v čase i prostoru.
Analýza ukázala, že koncentrace prachových částic rostly na většině evropského kontinentu. Nejvýraznější nárůst zaznamenali odborníci v jižní Evropě a oblasti Středomoří.
Hlavní příčiny: změny klimatu i dezertifikace
Vědci spojují tento trend především se změnami v cirkulaci atmosféry a pokračující dezertifikací v severní Africe. Tento proces vede k přeměně úrodné půdy na suchou a neúrodnou krajinu, která je zdrojem prachových částic transportovaných na velké vzdálenosti.
Zhoršující se prašnost tak není pouze lokálním problémem, ale výsledkem globálních klimatických procesů, které mají dopad i na evropské ovzduší.
Významný podíl prachu na znečištění
Studie ukázala, že v jižní Evropě tvořil transportovaný prach do roku 2021 v průměru 31 % roční doporučené hodnoty PM10 podle Světové zdravotnické organizace. Částice PM10 představují drobné pevné částice o velikosti do 10 mikrometrů, které mohou pronikat do dýchacích cest a negativně ovlivňovat lidské zdraví.
Významnou roli hrají také tzv. prachové události, kdy koncentrace prachu v ovzduší krátkodobě výrazně stoupají. Obyvatelé jižní Evropy jim čelili přibližně 46krát ročně. Zatímco četnost těchto událostí se výrazně nemění, jejich intenzita v některých regionech roste.
Česká stopa ve výzkumu
Na studii se podíleli i odborníci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. Ti poskytli dlouhodobá měření z Národní atmosférické observatoře Košetice, která patří mezi klíčová pracoviště pro sledování aerosolu ve střední a východní Evropě.
Tato měření jsou součástí výzkumné infrastruktury ACTRIS-CZ, kterou hostí Český hydrometeorologický ústav. Data z Košetic patří mezi nejcennější svého druhu v regionu, mimo jiné díky vysokému časovému rozlišení a dlouhodobé kontinuitě.
„Naše dlouhodobá měření prvkového složení atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením jsou ve střední a východní Evropě ojedinělým datovým souborem a mimořádně cenná,“ uvedla spoluautorka studie Petra Vondráková Pokorná.
Podle vědeckého ředitele infrastruktury ACTRIS-CZ Vladimíra Ždímala jsou kontinuální a přesná měření aerosolu zásadní pro pochopení kvality ovzduší, klimatických procesů i dopadů na lidské zdraví.
Dopady na zdraví a další vývoj
Autoři studie varují, že zvyšující se koncentrace prachu může mít stále závažnější důsledky pro veřejné zdraví. Jemné částice v ovzduší jsou spojovány například s respiračními a kardiovaskulárními onemocněními.
Výsledky zároveň ukazují, že bez systematického sledování a mezinárodní spolupráce nebude možné tento trend přesně vyhodnocovat ani účinně řešit. Studie proto zdůrazňuje význam dlouhodobých měření a sdílení dat v rámci evropských výzkumných infrastruktur.
