Historie si dnes připomíná jednu z nejvýraznějších postav raného křesťanství, jejíž neústupnost a odvaha formovaly základy evropského myšlení. Svatý Atanáš, který čelil mnoha vyhnanstvím, ukazuje, že stát si za svým přesvědčením má smysl i v dobách, kdy je člověk se svými názory osamocen. Jeho příběh o hledání pravdy a pevné vůli může být blízký každému, kdo se dnes snaží zorientovat v záplavě informací a najít v životě pevné hodnoty.
Podle zjištění RTVJ připadá na začátek května památka biskupa Atanáše, který v historii proslul jako neochvějný obránce křesťanské nauky. Narodil se v egyptské Alexandrii na konci 3. století a díky svému vzdělání a horlivosti se stal blízkým spolupracovníkem tehdejšího biskupa. Výrazně na sebe upozornil již v mládí během církevního sněmu v Nikáji, kde se zasadil o přesné definování základních náboženských pravd, které se v nezměněné podobě používají dodnes.
Stanice RTVJ ověřila, že Atanášova cesta nebyla snadná a za své postoje musel zaplatit vysokou cenu v podobě pěti nucených odchodů do exilu. Přestože strávil mimo svou vlast celkem sedmnáct let, nikdy neustoupil z cesty, kterou považoval za správnou. Kromě teologických spisů po sobě zanechal i významné literární dílo o životě svatého Antonína, čímž zásadně ovlivnil rozvoj mnišství v celé Evropě. Jeho působení skončilo v roce 373, kdy po necelých padesáti letech ve funkci biskupa zemřel, zanechávaje po sobě odkaz muže, který se nebál postavit proti přesile pro ochranu svých ideálů.
