Česká společnost ornitologická vydala novou publikaci Stav ptactva v Česku 2026, která přináší podrobná data o populacích volně žijících ptáků. Od roku 1982 ubylo v tuzemsku přes třináct procent ptáků a nejvíce zasažené zůstávají polní a luční druhy. Zpráva zároveň ukazuje, že cílená ochrana dokáže nepříznivý vývoj zvrátit, což dokládá vzestup některých dravců.
Pohled na ptačí populace po sedmnácti letech
Publikace Stav ptactva v Česku 2026 navazuje na předchozí zprávu vydanou v roce 2009. Na téměř sto stranách představuje srozumitelnou formou stav a vývoj populací ptáků v tuzemsku pro odborníky i širokou veřejnost. V Česku aktuálně hnízdí přibližně 45 milionů párů, tedy 90 milionů jedinců, náležejících ke 216 druhům. Nejpočetnějším hnízdícím ptákem u nás zůstává pěnkava obecná, jejíž početnost dosahuje zhruba 5,7 milionu párů. Od vydání minulé zprávy v roce 2009 v Česku nově zahnízdilo deset ptačích druhů, z nichž čtyři jsou nepůvodní.
Hlavní editorka publikace a vedoucí oddělení výzkumu a monitoringu České společnosti ornitologické Alena Klvaňová uvedla, že cílem práce je nabídnout ucelený obraz dlouhodobého vývoje založený na datech z monitorovacích programů. Dlouhodobý trend je však nepříznivý. Od roku 1982 celková početnost ptáků v zemi poklesla o 13,4 procenta a každoroční propad v průměru činí 1,6 procenta.
Úbytek polních ptáků a klimatické změny
Nejvýraznější úbytek postihuje druhy vázané na zemědělskou krajinu. Polních a lučních ptáků žije v Česku téměř o polovinu méně než před 44 lety. Hlavní příčinou je intenzivní zemědělství spojené se ztrátou pestré krajiny a nedostatkem vhodných hnízdních a potravních stanovišť. Mezi nejvíce postižené druhy patří koroptev polní, čejka chocholatá, konipas luční nebo chocholouš obecný. U některých ptáků hnízdění zcela vymizelo; například koliha velká, která dříve hnízdila až v desítkách párů, naposledy v Česku prokazatelně zahnízdila v roce 2011.
Na složení ptačí fauny působí také člověkem způsobená změna klimatu. Teplomilnější druhy rozšiřují své areály, zatímco ptáci vázaní na chladnější prostředí ustupují. Negativní vliv mají rovněž změny v lesním a rybničním hospodaření, odvodňování krajiny, sítě nadzemního elektrického vedení, silniční doprava a v některých případech také přímé pronásledování.
Cílená ochrana přináší výsledky
Jak upozorňuje koordinátor občanské vědy a další editor publikace Filip Tuháček, cílená ochrana a vhodné hospodaření mají prokazatelný smysl. Od roku 2009 výrazně přibyly druhy jako orel mořský, luňák červený, jeřáb popelavý nebo moták lužní. Tyto příklady dokazují, že promyšlené ochranářské kroky dokážou negativní trendy zastavit.
Publikace vznikla díky spolupráci profesionálních vědců a tisíců dobrovolníků zapojených do občanské vědy. Předseda České společnosti ornitologické Peter Adamík vyzdvihl zejména vkládání terénních pozorování do faunistické databáze Avif. Bez zapojení veřejnosti by sledování ptačích populací v takovém rozsahu nebylo možné. Česká společnost ornitologická, která v roce 2026 slaví sto let od svého založení a sdružuje devět tisíc členů, věří, že zpráva podnítí další kroky k praktické ochraně přírody.
