Pro úspěšné začlenění cizinců do české společnosti je podle veřejnosti nejdůležitější dodržování zákonů, respekt k místnímu způsobu života, znalost češtiny a legální zaměstnání. Vyplývá to z rozsáhlého šetření analytického ústavu STEM. Většina české populace zároveň vnímá přistěhovalectví obecně s obavami.
Pravidla a respektování zvyklostí na prvním místě
Za nejdůležitější podmínky bezproblémového soužití označují obyvatelé České republiky dodržování zákonů, které požaduje 98 procent dotázaných, a respektování místního způsobu života, pro nějž se vyslovilo 97 procent respondentů. Zásadní roli hrají rovněž schopnost domluvit se česky a uzavření legálního zaměstnaneckého poměru.
Méně často lidé mezi klíčové požadavky řadí aktivní zapojení cizinců do místního občanského života, získání českého státního občanství, navazování přátelství s českými občany nebo hlubší zájem o národní kulturu a tradice. Přesto i tyto oblasti zůstávají pro nadpoloviční většinu veřejnosti podstatné bez ohledu na to, jaký mají k migraci celkový vztah. Ředitelka výzkumu STEM Jitka Uhrová k tomu uvedla, že veřejnost od cizinců očekává především dodržování nastavených pravidel a fungování společnosti, nikoliv nutně hlubší kulturní či občanské propojení.
Jakou podporu integrace má zajistit stát
Očekávání společnosti se zřetelně promítají do toho, jaké integrační aktivity by měly financovat veřejné instituce. Z průzkumu plyne, že u žádné ze zkoumaných oblastí nepřevažují odmítavé reakce nad souhlasnými. Nejvyšší podporu mají programy zaměřené na praktickou orientaci v novém prostředí. Výuku českého jazyka, adaptační kurzy o právech, povinnostech a fungování české společnosti, informování veřejnosti o migraci a podporu dětí cizinců ve školách schvaluje 70 až 82 procent lidí.
O něco zdrženlivější jsou Češi a Češky u dalších integračních nástrojů. Podporu společných volnočasových aktivit cizinců a majority schvaluje 49 procent respondentů, psychosociální pomoc 55 procent a činnost Center na podporu integrace cizinců v regionech 60 procent lidí. Na podobné úrovni se pohybuje podpora projektů realizovaných neziskovými organizacemi a obcemi. Analytička STEM Klára Zajíčková zároveň upozornila, že povědomí tuzemské veřejnosti o konkrétních integračních opatřeních, která stát v praxi podniká, zůstává podle kvalitativních zjištění velmi nízké.
Pět skupin české společnosti a vztah k národnostem
Výzkumníci na základě podrobných postojů rozdělili populaci do pěti charakteristických skupin: Otevření, Umírnění, Ostražití, Pragmatičtí a Uzavření. Přibližně 13 procent obyvatel tvoří Otevření, což jsou převážně mladší a vzdělanější lidé z větších měst, kteří přítomnost cizinců vítají. Skupina Umírněných představuje čtvrtinu populace, zahrnuje vzdělanější lidi středního a vyššího věku, kteří jsou k cizincům vstřícní, ale zachovávají si určitý odstup. Ostražití (23 procent) mají spíše nižší vzdělání a žijí ve městech; ačkoliv jsou vůči cizincům obezřetní, nevadí jim zavedené komunity, zejména Slováci a Vietnamci. Zhruba 17 procent připadá na Pragmatické, což jsou typicky senioři z menších sídel s nižším vzděláním, kteří cizince ve svém bezprostředním okolí nevyhledávají. Nejkritičtější skupinu tvoří Uzavření (21 procent), tedy nejčastěji lidé středního věku nespokojení s celospolečenským vývojem, kteří příchod cizinců téměř kompletně odmítají.
V celkovém pohledu je česká společnost vnímáním migrace rozdělena. Plných 61 procent obyvatel pokládá stěhování cizinců do Česka za ohrožení, zatímco 39 procent v něm spatřuje přínos. Mezi Ostražitými vidí riziko 78 procent lidí a u Uzavřených tento podíl dosahuje 92 procent.
Rozdíly panují také v sociální distanci a sympatiích k jednotlivým národnostem. Obecně jsou pro tuzemskou společnost snadněji přijatelné pracovní či sousedské vazby, zatímco u bližších přátelských a partnerských vztahů opatrnost narůstá. Nejlépe vnímanou skupinou zůstávají dlouhodobě Slováci, za nimiž následují Vietnamci. Větší odstup panuje vůči kulturně i geograficky vzdálenějším národům. U skupiny Otevřených, jež jinak přijímá cizince bez větších výhrad, se objevil mírný odstup pouze u ruské národnosti, což výzkum dává do souvislosti s válečnou invazí Ruské federace na Ukrajinu.
Podrobnosti o realizaci výzkumu
Uvedená zjištění pocházejí ze šetření realizovaného v rámci projektu Výzkum k podpoře strategického rozvoje integrační politiky v České republice (registrační číslo CZ.12.01.02/00/25_031/0000083), který je spolufinancován z Azylového, migračního a integračního fondu EU. Sběr dat probíhal od 6. do 15. března 2026 formou online dotazování na reprezentativním vzorku 2008 obyvatel České republiky starších 18 let vybraných metodou kvótního výběru. Samotný projekt probíhá v období od 1. října 2025 do 31. března 2028.
