Technické muzeum v Brně otevře 28. října 2026 komorní výstavu mapující sto let pravidelných leteckých linek Československých státních aerolinií z moravské metropole. Expozice nabídne historické fotografie, archivní dokumenty i unikátní dobové uniformy palubních průvodčích. Návštěvníci si budou moci výstavu prohlédnout až do 28. března 2027.
Stoletý příběh národního dopravce v moravské metropoli
Výstava nazvaná „Zkrátí cestu, prodlouží čas. Stoletý příběh ČSA“ vznikla ve spolupráci Technického muzea v Brně a Národního technického muzea. Zájemci ji najdou v přízemí hlavní budovy muzea na Purkyňově ulici 105 v Brně – Králově Poli. Autorem expozice je kurátor letectví z Odboru ředitele muzea dopravy Národního technického muzea Michal Plavec, který v projektu shrnul předválečný i poválečný vývoj tuzemské civilní aviatiky.
Podle zástupců brněnské instituce novinka vhodně navazuje na dlouhodobé expozice. Jak uvedl náměstek ředitele pro Odbor vědy a techniky Mgr. Josef Večeřa, Technické muzeum v Brně standardně nabízí stálou expozici Letectví a kosmonautiky. Na nadcházejícího půl roku ji doplňuje právě tato komorní přehlídka, jež má za cíl rozšířit povědomí veřejnosti o dějinách letecké dopravy v přímé vazbě na sto let provozu linek z Brna.
Od prvních letů po otevření černovického letiště
Kořeny Československých státních aerolinií sahají do roku 1923, kdy vojenský letecký dopravní oddíl zahájil zkušební lety na trase mezi Prahou-Kbely a Bratislavou-Vajnory. Původně plánovaný slavnostní start v den 5. výročí vzniku Československa 28. října 1923 sice zhatilo nepříznivé počasí, stroj však mohl alespoň zakroužit nad kbelským letištěm. Skutečný ostrý provoz pak odstartoval 29. října 1923, kdy na palubě vedle pilota cestoval jediný pasažér, redaktor Lidových novin Václav König, který následně vylíčil své dojmy z cesty i přelet v blízkosti Brna.
Samotné Brno se do análů letectví neplánovaně zapsalo již v roce 1911, kdy špatné meteorologické podmínky donutily přistát Vojenskou vzducholoď č. I typu Parseval namísto v Bratislavě právě na moravské půdě. Vlastního regulérního dopravního uzlu se město dočkalo po letech vyjednávání a sporů 24. května 1926, kdy bylo slavnostně otevřeno Státní letiště v Brně-Černovicích, tehdy obsluhované letouny Aero DH-50.
Válečné události, poválečný rozmach a okupace v roce 1968
Během mobilizace v září 1938 byl civilní letecký provoz v Černovicích přerušen. Vojenské letecké útvary sice černovické letiště trvale nevyužívaly, plocha však sloužila k mezipřistáním letadel směřujících na Slovensko, mimo jiné bombardérů Avia B-71 a Aero MB-200.
Panelová část výstavy sleduje také poválečná léta. Do roku 1968 spojovala Prahu a Brno síť osmi různých překrývajících se linek. Rozvoji napomohlo vybudování moderního letiště v Tuřanech. Tento slibný rozmach však nečekaně zastavila noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy obě brněnská letiště – Černovice i Tuřany – obsadila sovětská okupační armáda. V Tuřanech se civilní provoz na celé desetiletí zcela odmlčel a základna byla vyhrazena výhradně vojenským účelům.
K obnovení vnitrostátního spojení mezi Prahou a Brnem pod hlavičkou ČSA došlo v devadesátých letech 20. století a následně po přestávce ještě v letech 2006 až 2010, doplněné o charterové lety pro cestovní kanceláře. Dnes na tuřanském letišti působí více dopravců, přičemž pravidelné linky do Londýna, Bergama a Málagy provozuje společnost Ryanair, zatímco společnost SmartWings, nynější vlastník značky ČSA, zajišťuje převážně sezónní a charterové lety.
Móda v oblacích: Přehlídka uniforem od roku 1937
Významným vizuálním lákadlem výstavy je kolekce dámských stejnokrojů palubního personálu pokrývající léta 1937 až 1990. Tyto oděvy pocházejí ze soukromé sbírky Jiřiny Kopecké. Součástí vernisáže se stane komentovaná módní přehlídka, po níž zůstanou oděvy vystaveny ve vitrínách po celou dobu trvání akce.
S výjimkou nejstaršího modelu jde o dochované originály. Vůbec první doloženou uniformu letušek ČSA z roku 1937 představí věrná replika. Expozice připomíná, že palubní průvodčí představovaly reprezentativní tvář letecké společnosti a jejich oděvy podléhaly dobovým trendům, přičemž jejich návrhy nezřídka vytvářeli přední čeští oděvní návrháři.
