Téměř třetina dospělých v Česku využila generativní umělou inteligenci v souvislosti se svým duševním zdravím. Mezi mladými lidmi do 34 let jde dokonce o více než polovinu respondentů. Výzkum agentury PAQ Research zároveň odhalil rizika spojená s odkládáním lékařské péče či neuváženými změnami léků. Stát proto plánuje vytvořit bezpečnostní doporučení a jasná pravidla.
Průzkum agentury PAQ Research odhalil masivní zájem o technologie
Reprezentativní šetření agentury PAQ Research provedené na jaře 2026 mezi 1 760 dospělými obyvateli České republiky ukázalo, že generativní umělá inteligence (AI) se stala běžnou součástí péče o duševní pohodu. Během třiceti dnů před dotazováním ji v souvislosti se svým psychickým stavem využilo 29,2 % dotázaných. Ve věkové kategorii od 18 do 34 let pak tento podíl dosáhl dokonce 51 %.
Lidé se na moderní technologie nejčastěji obracejí ve snaze zvládat každodenní stres, vyhledávat potřebné informace a lépe porozumět vlastním psychickým obtížím. Umělá inteligence jim nabízí rychlou a snadno dostupnou podporu, přičemž uživatelé s chatboty komunikují i o velmi citlivých a soukromých tématech.
Vážná rizika: Odkládání lékaře i svévolné změny léků
Vedle přínosů a snadné dostupnosti však nová data poukazují na značná úskalí. Téměř třetina uživatelů (30,8 %) využila umělou inteligenci přímo během psychické krize nebo akutního stresu a 30,7 % respondentů ji alespoň někdy použilo jako přímou náhradu odborné péče.
Znepokojivá jsou také zjištění o dopadech na léčbu. Celkem 13,4 % uživatelů přiznalo, že kvůli radám AI odložili vyhledání odborné pomoci nebo k lékaři nešli vůbec. Dalších 10,9 % dotázaných obdrželo od technologií doporučení, které přímo odporovalo pokynům jejich ošetřujícího lékaře či psychoterapeuta. Alarmující je fakt, že 8,4 % uživatelů v souvislosti s používáním AI svévolně změnilo předepsanou medikaci, ačkoli odpovědi chatbotů nemusí být medicínsky správné ani vhodné pro konkrétní zdravotní stav.
Pražské fórum spojilo odborníky i zástupce státu
Výsledky výzkumu byly představeny na Pražském fóru o AI a duševním zdraví 2026, které v Lichtenštejnském paláci uspořádaly Úřad vlády ČR a Ministerstvo zdravotnictví. Akce se konala u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října a který v Česku letos poprvé doprovodilo také zelené nasvícení sídla vlády ve Strakově akademii.
Předseda vlády Andrej Babiš zdůraznil, že podpora duševního zdraví je vládní prioritou, zejména kvůli dlouhodobému nárůstu obtíží u dětí a dospívajících. Uvedl, že vznik fóra je důležitým krokem pro propojení expertů, zdravotníků, státní správy i technologického sektoru s cílem lépe porozumět reálnému chování uživatelů.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podotkl, že před tímto fenoménem nelze zavírat oči. Podle něj může být umělá inteligence užitečným pomocníkem, v žádném případě ale nesmí nahradit specializovanou péči, přičemž největší obezřetnost je nutná u dětí a mladistvých. Stát proto plánuje stavět využívání AI na jasných pravidlech a bezpečnosti.
Dopad na dospívající a mezinárodní kontext
Na fenomén u mladé generace upozorňují rovněž akademici. Michal Kalman, hlavní řešitel české části mezinárodní studie HBSC z Univerzity Palackého v Olomouci, upozornil, že dospívající nevyužívají AI pouze ke školním povinnostem, ale stále častěji u ní hledají rady a emoční oporu. Proto je nutné sledovat vliv těchto interakcí na jejich duševní vývoj.
Autor analytické zprávy Petr Winkler z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy připomněl, že cílem není technologie plošně omezovat, ale naučit veřejnost i odborníky kritickému a bezpečnému přístupu. Na to navazuje také vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví a vrchní ředitelka Sekce duševního zdraví a závislostí Ministerstva zdravotnictví Dita Protopopová. Podle ní je zásadní výzvou zajistit, aby umělá inteligence lidskou péči vhodně doplňovala, nikoli suplovala.
Otevřenou debatu a systematický přístup Česka ocenila také představitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR Zsófia Pusztai. Připomněla nedávná doporučení WHO, která apelují na sledování dopadů generativní AI na veřejné zdraví a zavedení nezávislých bezpečnostních pojistek.
Příprava metodických doporučení pro praxi
Na základě zjištěných dat připraví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Úřadem vlády praktická doporučení pro veřejnost i zdravotnické pracovníky. Ta se zaměří na bezpečné postupy při řešení duševní nepohody, rozpoznání limitů technologií a včasnou identifikaci situací, kdy je nezbytné kontaktovat lékaře či krizovou linku.
