Ptačí kolekce brněnské zoo je bohatší o další druh. V Beringii se usídlily kajky mořské (Somateria mollissima).
Tito letci mají řadu zajímavých vlastností. Jednak se jedná největší kachny severní polokoule, ale také mají velmi hluboký a specifický hlas. Kromě toho můžeme s klidným svědomím uvést, že samci mají jedno z nejkrásnějších barevných opeření u kachen vůbec.
Kajka mořská má robustní tělo velikosti menší husy a jak už jsme zmínili, hnízdí v přímořských oblastech severní polokoule. Samice se o mláďata stará sama, nicméně matky se mohou sdružovat do školek, ve kterých několik matek opečovává až 30 kachňat. Nejjižněji v Evropě hnízdí v severním Nizozemí. Jedná se o tažné ptáky, kteří mohou velmi vzácně zimovat na velkých vodních plochách v České republice.
„Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí jako ježovky, krabi nebo mlži. V zoo je hlavní složkou jejich potravy hlavně granulované krmivo a rybičky. Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude. Mezi jejich další specifika patří to, že se dokážou potopit až do 30 metrů,“ řekl kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.
S kajkami mořskými je také spjat jeden poměrně netypická tradice. Mají totiž extrémně husté peří umožňující jim zvládnout pobyt v chladných vodách. Po mnoho generací bylo v severských zemích zvykem vybírat toto peří z hnízd samic a využívat ho jako tepelnou izolaci do pokrývek.
„V České republice v současné době chová kajky mořské pouze Brno a Hluboká. Na Mniší hoře se staráme o dvě samice a jednoho samce. Ten pochází stejně jako jedna ze samic z polské Vratislavi, druhá samice k nám dorazila z německého Rostocku. Všechny jsou k vidění v Králově voliéře společně s luňáky hnědými a čápy černými,“ uzavřel Suvorov.
