Česká republika se zavázala, že bude dávat minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Kverulant.org odhalil, že do této částky Ministerstvo obrany započetlo i náklady za lety pro politiky ve výši jeden a půl miliardy a rekordní pokutu ve výši půl miliardy za zmanipulované výběrové řízení na nákup vrtulníků. Kverulant usvědčuje věrolomné politiky už od roku 2009. Usvědčujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.
V roce 2006 se ministři obrany NATO dohodli, že vyčlení minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP) na výdaje na obranu, aby tak zajišťovali vojenskou připravenost Aliance.  V dubnu 2024 k tomu Poslanecká sněmovna přijala příslušný zákon. „Bezpečnost není zadarmo. Výdaje na obranu ve výši 2 % HDP jsou pro nás životně důležité. Jestli chceme bezpečnou Evropu a nebát se o naše životy, hodnoty a pohodlí, musíme mít moderní a efektivní armádu. Tímto bych chtěla poděkovat za konstruktivní debatu v obranném i rozpočtovém výboru i ANO za podporu,” řekla k tomu tehdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Vládní speciály
Smlouva na nákup dvou letounů Airbus A-319CJ byla podepsána v březnu 2006. Celková cena za oba stroje činila 3,7 miliardy korun. První letoun byl dodán na začátku roku 2007 a druhý na podzim téhož roku. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o kontrole prováděné  v době od května 2010 do února 2011. píše že pořízení středních dopravních letounů Airbus A-319CJ nebylo původně obsaženo v programu Zvyšování schopností vzdušných sil, jehož dokumentaci Ministerstvo financí odsouhlasilo. Nákup letounů A-319 byl do programu zařazen až dodatečně doplňkem č. 1, který Ministerstvo financí odsouhlasilo i s navýšením celkového objemu finančních prostředků programu. Ministerstvo obrany zadalo veřejnou zakázku na pořízení letounů v jednacím řízení bez uveřejnění, což odůvodnilo omezeným počtem dodavatelů poskytujících letoun s požadovanými technickými vlastnostmi a možností urychlit akvizici vzhledem ke stavu letounů Tu-154M.

 Žádné přepravy pacientů 
Když se stroje pořizovali, tak politici slibovali, že letouny budou sloužit pro přepravu vojáků do mezinárodních misí, na dopravu humanitární pomoci, na přepravu pacientů a přepravu ústavních činitelů.   Kverulant politikům nevěří a tak se zeptal, jak byly armádní speciály využívány.  Zjistil, že od roku 2019 do roku 2024 stál provoz a údržba obou speciálů celkem 1,47 miliardy korun.  Náklady na dopravu vojáků na mise činily 116 milionů korun. Náklady na dopravu humanitární pomoci ministerstvo vyčíslilo na pouhých 8,8 milionu korun. Náklady na údržbu letadel byly 881 milionů korun. Vedle toho byla dominantní útrata za přepravu politiků ve výši 471 milionů korun. Pojďme se na některé nedávné cesty podívat podrobněji:
Filipíny a Vietnam
Nejdražším výletem, kterého se poslanci v prvních devíti měsících roku 2024 zúčastnili, byl ten na Filipíny a do Vietnamu. S delegací Ministerstva zemědělství při oficiální bilaterální návštěvě letěli dva členové Zemědělského výboru sněmovny, Tomáš Dubský (STAN) a David Pražák (ANO). Výlet byl opravdu opulentní, přestože trval jen od 16. do 24. března, tak stál daňové poplatníky 6,6 milionu korun. Letělo se vládním speciálem Ministerstva obrany a jen catering vyšel téměř na milion korun (847 647 Kč).  Z toho kolem čtvrtiny činily náklady na alkohol. Ale podle vyjádření ministerstva obrany je vše v pořádku: „S ohledem na náročnost a malou časovou dotaci cesty – 6 dní a vysoký počet členů delegace cca 70 osob / 20 podnikatelských subjektů (za každou firmu se zúčastnili 2 zástupci), byly náklady na catering adekvátní. Realizace podnikatelské mise a výběr teritoria vzešel z poptávky firem.“

Španělsko
Cestu do Španělského  království podnikl vládní speciál od 17. do 20.června 2024, na výlet se vydalo 46 cestovatelů. Celkové náklady cesty činily 1,4 milionu korun. Z toho catering vyšel na 209 tisíc korun. Čtvrtina této částky, 90 tisíc korun, byla utracena za alkohol. Vypilo se 54plechovek piva, 24 lahví Bohemky, 13 lahví bílého vína Hibernal pozdní sběr a 6 červeného vína Malbec z Argentiny.

Arménie
Do Arménie se od 30. ledna do 2 února roku 2024 vydalo 27 cestujících. Celkové náklady činily 1,3 miliony korun. Catering vyšel na skoro 80 tisíc korun.Opět se pilo ve velkém, jen Bohemku nahradilo prosecco Mionetto.

Vzpomínková cesta do Tádžikistánu
Druhá nejdražší cesta za sledované období působí poněkud kuriózně. Místopředseda PSP Jan Bartošek (KDÚ-ČSL) ve dnech 13. až 19. července 2024 vykonal vzpomínkovou pouť do Tádžikistánu. Údajně po stopách míst věznění a posledního odpočinku československých legionářů z období 1. světové války. Vzpomínková cesta Jana Bartoška vyšla daňové poplatníky na 2,3 miliony korun. Přestože cestovalo víc osob než do Vietnamu a na Filipíny, celkem 87 cestujících, tak náklady na catering činily jen 42  tisíc korun. Inu zřejmě se po cestě nechlastalo. Není vykázána ani kapka alkoholu, ani oříšky, prostě jen kafe, čaj, nealko, bagety…

Kverulant se kontrolou poslaneckých cest zabývá již od svého vzniku v roce 2009. Od té doby již mnohokrát vyzval zákonodárce, aby si z parlamentu nedělali cestovku.
Jak už bylo uvedeno výše, všechny náklady na cesty politiků včetně nákladů na vypitý alkohol vykázala Česká republika jako náklady na obranu. To však není zdaleka jediná položka, která k naší obranyschopnosti reálně naprosto nepřispívá. Další takovou položkou je rekordní pokuta 550 milionů korun za chyby při nákupu vrtulníků.
Rekordní pokuta
Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začátkem dubna 2021 pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu, a to ve výši 550 milionů korun, za chyby v tendru na nákup 12 armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun. Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády oslovilo také vládu italskou. Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale prý neodpovídala armádním požadavkům. Stroje prý nesplňovaly podmínku na odzkoušení v operacích.

Resort obrany podle ÚOHS chyboval v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo. Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, prý do zakázky nemůže zasahovat. Pokutu obrana už v roce 2021 uhradila, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil.

„Je cosi shnilého ve státě dánském“
Z výše uvedeného rezultuje několik paradoxních závěrů. Čím více budou politici létat opilí po světě, čím více bude ministerstvo obrany fixlovat při nákupu zbraní a čím více pokut mu za to bude uloženo, tím lépe bude obrana plnit náš závazek vůči NATO. Zdá se, že je cosi shnilého ve státě dánském.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno