1. 2. 2024 startuje program ASTRA:
Ženy budou mít možnost samoodběrného stěru z děložního čípku
pro stanovení rizika rakoviny
PRAHA, 10. 1. 2024 – V České republice je rakovina děložního čípku každoročně diagnostikována přibližně u 800 žen a více než 300 žen na tento zhoubný nádor zemře (Zdroj: NZIP). Onemocnění může postihovat ženy v jakémkoli věku a je téměř vždy způsobeno dlouhodobou infekcí lidskými papilomaviry (HPV). Postižené ženy si obvykle onemocnění dlouho nevšimnou, neboť počáteční stadia nemají specifické příznaky.
Odhalit onemocnění v raném stádiu je úkolem národního skríninku: Všechny ženy od 15 let mají nárok jednou ročně na gynekologickou prohlídku, jejíž součástí je stěr z děložního čípku pro laboratorní vyšetření.
Ženy ve věku 35, 45 a 55 let mají také hrazeno vyšetření stěru na přítomnost rizikové infekce HPV (detekce DNA). Problém je však v tom, že část žen z různých důvodů ke gynekologovi nechodí. Proto 1. 2. 2024 startuje program ASTRA (Ambulantní STěr proti RAkovině) pod záštitou Pacientské organizace VERONICA. Ženy si budou moci samy provést stěr pomocí samoodběrné sady ve vybraných ordinacích praktických lékařů.
„HPV DNA test je v podobě samotestu u praktického lékaře nebo testu odebraného u gynekologa mimořádně citlivým způsobem, jak stanovit riziko přítomnosti nebo vzniku rakoviny děložního čípku. Negativita testu je informací, která na několik let dopředu deklaruje extrémně nízké riziko rozvoje závažných předrakovinových změn nebo rakoviny děložního čípku. Jde o jednoduché vyšetření bez enormních nákladů, které je velmi vhodné pro každou ženu starší 30 let,” vysvětluje, prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., vedoucí lékař Onkogynekologického oddělení a zástupce přednosty Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze (Apolinář).
Prof. Jiří Sláma objasňuje nejdůležitější otázky o samoodběru pro HPV DNA test:
Jak hodnotíte tuzemský skrínink rakoviny děložního čípku? Kde má rezervy a co je potřeba zlepšit?
Skrínink rakoviny děložního čípku je v České republice velmi dobře organizačně i legislativně nastaven. Jeho problémem je ale malý dopad na snížení počtu úmrtí na rakovinu děložního čípku. Mezi hlavní příčiny nedostatečné efektivity skríninku patří nízká účast žen na pravidelných gynekologických kontrolách a limitovaná citlivost standardního vyšetřovacího způsobu pomocí cytologického stěru. Jednou z možných cest, jak situaci zlepšit, je provedení stěru na průkaz přítomnosti původce rakoviny děložního čípku, kterým je lidský papilomavirus (HPV). Výhodou testu na HPV je velmi vysoká citlivost a schopnost stanovit budoucí riziko rozvoje rakoviny děložního čípku.
Proč vznikl pilotní projekt samoodběru pro HPV test u praktických lékařů? Proč by mohlo zařazení tohoto způsobu odběru do screeningu zlepšit časný záchyt?
Cílem projektu je nabídnout ženám, které z jakéhokoliv důvodu nemohou nebo nechtějí podstupovat vyšetření u gynekologa, aby mohly absolvovat vysoce citlivý test na průkaz přítomnosti HPV DNA. Test je rovněž učen pro ženy, které měly HPV test provedený před více než 3 lety a chtějí získat informaci o svém aktuálním a budoucím riziku. Součástí projektu, který dostal název ASTRA (Ambulantní STěr proti RAkovině), je navíc edukace o důležitosti gynekologických preventivních vyšetření pro včasný záchyt všech závažných onemocnění pohlavních orgánů. V případě pozitivního výsledku HPV testu je každé pacientce doporučeno vyšetření u gynekologa.
Mohou se tyto samoodběry v budoucnu stát rutinní součástí skríninku, kdy budou všem ženám v indikovaných věkových kategoriích hrazeny z veřejného zdravotního pojištění?
Třebaže je projekt ASTRA určen pro samoplátce, data získaná z projektu budou průběžně analyzována Národním screeningovým centrem a Ústavem zdravotnických informací a statistiky a využita jako podklad pro rozšíření možností realizace skríningu rakoviny děložního čípku pro celou populaci žen. Cílem projektu je tak nejen nabídnout vysoce citlivé vyšetření všem ženám od 30 let s důrazem na ženy, které dlouhodobě nenavštěvují z jakéhokoliv důvodu gynekologická preventivní vyšetření, ale zároveň ověřit praktické aspekty celého postupu zapojení praktických lékařů do systému prevence rakoviny děložního čípku. Výsledkem by mělo být dosažení co nejvyššího pokrytí cílové populace žen.
Jsou s tímto samoodběrem nějaké zkušenosti v jiných zemích? Existují studie, ze kterých vyplývají data o přínosu této metody?
Samoodběrová vyšetření jsou již rutinně používaná v některých zemích Evropy. Dosud největší zkušenosti z běžné praxe jsou k dispozici z Holandska, kde je samoodběr používán jako alternativa k odběru u lékaře. Vědecká data totiž potvrzují, že citlivost testu a shoda mezi odběrem u lékaře a samoodběrem pacientkou je zcela srovnatelná. Ani v České republice však nejde o úplnou novinku. Samoodběrová vyšetření na průkaz HPV již byla testována na několika tisících pacientek v rámci výzkumných projektů včetně projektu organizovaného Národním screeningovým centrem. Projekty byly cíleny především na ženy, které se neúčastní pravidelných gynekologických kontrol. Tyto projekty doložily, že mezi těmito ženami je mnohem vyšší záchyt pozitivních výsledků a s ním spojené riziko přítomnosti nebo rozvoje rakoviny.
Popište prosím, jak by se o možnosti samoodběru měly ženy dozvědět. Bude nabídnut určité skupině populace, nebo o něj mohou projevit zájem všechny ženy?
Samoodběrová vyšetření budou zprvu k dispozici u vybraných praktických lékařů v Praze a blízkém okolí. V průběhu roku 2024 dojde postupně k rozšíření spolupracujících praktických lékařů na zbylé části České republiky. Informace o spolupracujících ambulancích, kde je možné test za úhradu realizovat, budou zveřejněny na stránkách laboratoře CGOP, která zajišťuje vyšetření vzorků a jejich interpretaci.
Jak to bude probíhat prakticky? Popište prosím, co ženu čeká v ordinaci lékaře.
Ženy starší 30 let budou v ambulancích praktických lékařů, kteří se na projektu budou podílet, aktivně dotázány, zda mají o test zájem a zda splňují vstupní kritéria. Test nelze provádět během menses, v graviditě a v šestinedělí. Rovněž není vhodné test odebírat u žen, které jej měly provedený u svého gynekologa v době kratší než 3 roky. Samoodběrový test není hrazený ze zdravotního pojištění a musí jej uhradit pacientka. Cena se bude pohybovat okolo 1500 Kč.
Ženy, které si test uhradí, dostanou odběrovou sadu k zavedení do pochvy. Následně si podle instrukcí provedou vaginální stěr na toaletě nebo ve vyšetřovací kabince. Odběr je nebolestivý a rychlý, spočívá v zavedení speciálního odběrového kartáčku do pochvy.
Za jak dlouho se žena dozví výsledek? Jaký je další postup v případě HPV pozitivity?
Výsledky HPV testů budou k dispozici s doporučením dalšího postupu za 3 týdny opět v ambulanci praktického lékaře. Každá pacientka, která se neúčastní pravidelných kontrol u gynekologa, bude edukována o jejich významu pro prevenci řady závažných onemocnění. Pacientky s negativním testem na HPV budou navíc uklidněny, že jejich aktuální riziko vzniku rakoviny děložního čípku je mimořádně malé. Naopak, pacientkám s pozitivním výsledkem testu bude doporučena návštěva gynekologa k dalšímu vyšetření, případně návštěva u specialisty na vyšetření děložního čípku.
Jaké je riziko falešně negativního výsledku v důsledku toho, že si žena provede stěr nesprávným způsobem?
Žádný test v medicíně není absolutně přesný. U samoodběrových testů je ale doložena vysoká shoda s odběrem u lékaře a mimořádná citlivost pro záchyt přítomnosti HPV. Při dodržení správného postupu odběru je jeho falešná negativita velmi nízká. I přesto samoodběrový test nenahrazuje pravidelnou gynekologickou péči, která je vhodná a dostupná v celé ČR pro každou pacientku.
Je se zařazením této metody do skríninku cervikálního karcinomu spojena také nějaká úspora pro systém veřejného zdravotního pojištění?
Díky pozitivitě HPV testu lze definovat rizikové pacientky, které vyžadují podrobnější vyšetření. U části z nich je následně zjištěna přítomnost předrakovinového nálezu nebo časného stadia rakoviny děložního čípku a pacientce je doporučena operační léčba. Oproti léčbě pokročilých stádií rakoviny děložního čípku jde o postupy, které si vyžádají řádově nižší náklady, navíc se pacientky mohou po úspěšné operaci brzy vrátit do běžného života a do práce. Pokročilé případy rakoviny děložního čípku jsou léčeny chemoterapií doplněnou o podávání inovativních léků a náklady tak u jedné pacientky dosahují ročně stovek tisíců až jednotek miliónů korun, přestože šance na úplné vyléčení je velice omezená. Preventivní péče je tak nejen efektivnější, ale i mnohem úspornější.