Socioekonomické ztráty způsobené silničními dopravními nehodami v Česku dosáhly v roce 2025 částky 155,98 miliardy korun. Přestože celkový počet havárií meziročně klesl o sedm procent, jejich závažnost mírně narostla. Téměř dvě třetiny celkových nákladů tvoří netržní dopady, zejména ztráta lidského života či zhoršení jeho kvality.
Méně nehod, ale vyšší závažnost následků
Podle analýzy Centra dopravního výzkumu (CDV) evidovala Policie ČR v roce 2025 celkem 85 518 dopravních nehod. To představuje pokles o 6 698 případů, tedy o sedm procent méně než v roce 2024. Zatímco absolutní četnost nehod poklesla, závažnost následků se vyvíjela opačným směrem. V roce 2025 připadalo na tisíc dopravních nehod 5,55 usmrcené osoby, zatímco v roce 2024 to bylo 5,36.
Při nehodách bylo do 30 dnů od události usmrceno 475 osob, což je mírné zlepšení oproti 494 úmrtím v roce 2024. Výrazně však přibylo zraněných. Počet těžce zraněných lidí vzrostl z 1 561 na 1 597 a počet lehce zraněných se zvýšil z 23 963 na 25 010. Mezinárodní metodika sleduje následky ve lhůtě 30 dnů od havárie. Porovnání ukazuje podstatný rozdíl: do 24 hodin od nehody zemřelo 421 lidí, zatímco do 30 dnů vzrostl počet obětí na 475, což znamená nárůst o 13 procent.
Většinu škod tvoří netržní hodnoty
Celkový objem socioekonomických ztrát ve výši 155,98 miliardy korun znamenal oproti roku 2024 (149,39 miliardy korun) nominální nárůst přibližně o čtyři procenta. Téměř 64 procent z této sumy, přesně 99,6 miliardy korun (63,9 %), připadá na takzvané netržní dopady. Jedná se o hodnoty, které nemají přímou tržní cenu a nedochází k jejich faktické úhradě, avšak pro společnost mají zásadní dopad – jde o ztrátu kvality života, prožité utrpení, ztracené roky života či výpadek produktivity.
„Výpočet nezahrnuje pouze náklady, které lze přímo vyčíslit například podle výdajů na zdravotní péči, hmotných škod nebo zásahů záchranných složek. Oceňuje také dlouhodobé dopady dopravních nehod na život, zdraví a ekonomickou produktivitu osob. Právě tyto položky tvoří podstatnou část celkových ztrát,“ uvedla Alena Daňková, vedoucí Oblasti hodnocení dopadů dopravy Centra dopravního výzkumu.
U nehod s osobními následky tvoří netržní dopady dominantní část ztrát. U usmrcených osob dosahuje tento podíl 95,5 procenta, u těžce zraněných 93 procent a u lehce zraněných 95,8 procenta. Jedna usmrcená osoba představuje pro společnost vyčíslenou ztrátu ve výši 81,5 milionu korun. Celkové ztráty spojené s oběťmi na životech dosáhly v roce 2025 částky 38,75 miliardy korun. Následky těžce zraněných si vyžádaly 26,34 miliardy korun a lehce zraněných 19,11 miliardy korun.
Členění nákladů a reálný vliv inflace
Výpočet prováděný Centrem dopravního výzkumu vychází z revidovaného metodického postupu a zohledňuje i nehody, které Policie ČR neevidovala. Náklady se dělí do dvou hlavních kategorií. První tvoří ztráty z osobních následků (náklady na zdravotní péči, sociální výdaje jako nemocenská či invalidní důchody, ztráty na produkci, frikční náklady a lidské ztráty včetně bolestného či pohřebného). Druhou skupinu tvoří ztráty ze samotných nehod. Zde převažují hmotné škody na vozidlech a infrastruktuře, administrativní náklady pojišťoven, výdaje na zásahy hasičů a policie, soudní řízení a ztráty způsobené dopravními kongescemi. Nehody pouze s hmotnou škodou představovaly v roce 2025 ztrátu 47,89 miliardy korun, nehody s lehkým zraněním 20,71 miliardy korun a nehody s těžkým zraněním 2,25 miliardy korun.
Na meziroční srovnání měla vliv také inflace, která v Česku v roce 2025 dosáhla 2,5 procenta. Položky se totiž oceňují v běžných cenách daného roku. „Meziroční nárůst celkové částky je ovlivněn také tím, že se jednotlivé ztrátové položky oceňují v běžných cenách příslušného roku. Po přepočtu do stálých cen roku 2024 by ztráty za rok 2025 dosáhly 145,14 miliardy korun, tedy méně než v předchozím roce,“ upřesnil výzkumník CDV Jan Tecl. Celková částka za rok 2025 odpovídá 1,82 procenta hrubého domácího produktu České republiky.
Ekonomický význam prevence a cíle BESIP
Vyčíslené dopady potvrzují, že dopravní nehodovost není pouze otázkou bezpečnosti, ale představuje zásadní makroekonomickou zátěž. Cíle v této oblasti vymezuje národní Strategie BESIP 2021–2030, jež usiluje o snížení počtu usmrcených a těžce zraněných na pozemních komunikacích na polovinu v porovnání s průměrem let 2017 až 2019.
„Pro naplnění stanovených cílů je nutné realizovat taková dopravněbezpečnostní opatření, která budou reagovat na problematické oblasti vyplývající z analýz nehodovosti a současně budou efektivní také z ekonomického hlediska. Jejich realizace tak může pozitivně ovlivnit nejen bezpečnost silničního provozu, ale i státní rozpočet,“ uzavřela Alena Daňková.
