Ransomware se dál mění v organizovaný byznys
Kybernetické vydírání zůstává jednou z nejvážnějších hrozeb pro firmy, úřady i další organizace. Podle údajů, na které ve svém tiskovém oznámení upozornila bezpečnostní společnost Fortinet, dosáhl počet potvrzených obětí ransomwaru v roce 2025 celkem 7 831.
Ransomware je škodlivý software, který může napadené organizaci zašifrovat data, zablokovat provoz důležitých systémů nebo odcizit citlivé informace. Útočníci následně požadují výkupné. V posledních letech se přitom stále častěji objevuje dvojité vydírání: pachatelé nejen znemožní přístup k datům, ale zároveň hrozí jejich zveřejněním.
Samotný počet zveřejněných případů navíc nemusí zachycovat celý rozsah problému. Některé organizace útok neoznámí, jiné jej odhalí až s odstupem a část incidentů zůstává kvůli probíhajícímu vyšetřování bez podrobností.
Data ukradená dnes mohou mít hodnotu i za několik let
Vedle běžných ransomwarových útoků upozorňuje Fortinet také na dlouhodobější strategii označovanou anglicky jako „harvest now, decrypt later“, tedy „sbírej teď, dešifruj později“. Její princip spočívá v tom, že útočníci zachytávají a ukládají data chráněná současným šifrováním, i když je zatím nedokážou přečíst.
Počítají s tím, že v budoucnu vzniknou dostatečně výkonné kvantové počítače nebo jiné nástroje, které umožní dnes používané kryptografické metody prolomit. Informace uložené mnoho let by se tak mohly stát čitelné dodatečně.
„Zatímco takzvaný Den Q může být ještě několik let vzdálený, hrozba kvantových počítačů pro zabezpečení dat je již tady. Útočníci hromadně zachycují a ukládají dnes zašifrovaná vysoce hodnotná data,“ uvedl v tiskovém oznámení Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.
Největší cenu mají dlouhodobě citlivé informace
Největší riziko se týká údajů, které musí zůstat důvěrné po řadu let. Patří mezi ně zdravotnická dokumentace, finanční informace, státní a obranná data, telekomunikační provoz nebo duševní vlastnictví firem a výzkumných institucí.
Heslo nebo platební kartu lze po odhalení změnit či zablokovat. Genetické údaje, podrobnou zdravotní historii, obchodní tajemství nebo některé státní dokumenty ale změnit nelze. Právě proto mohou mít zachycené informace pro útočníky hodnotu i dlouho poté, co byly odcizeny.
Hrozba přitom neznamená, že by dnešní kvantové počítače již běžně dokázaly moderní šifrování prolomit. Riziko vychází z dlouhé životnosti dat a z nejistoty, kdy se potřebný výkon objeví. Organizace proto musí řešit nejen současné zabezpečení, ale také to, zda budou jejich informace chráněné po celou požadovanou dobu.
NIST už zveřejnil první standardy nové ochrany
Příprava na budoucí kvantové útoky není pouze tématem soukromých bezpečnostních firem. Americký Národní institut pro standardy a technologie NIST v srpnu 2024 dokončil první tři hlavní standardy postkvantové kryptografie. Jsou navržené tak, aby odolávaly útokům běžných i budoucích kvantových počítačů.
Jedním z nich je ML-KEM, mechanismus určený pro bezpečné vytváření a výměnu šifrovacích klíčů. Další standardy ML-DSA a SLH-DSA slouží k digitálním podpisům, tedy k ověřování původu informací a zjištění, zda nebyly dodatečně změněny.
NIST vyzývá správce informačních systémů, aby s přechodem na nové standardy začali co nejdříve. Zavedení nové kryptografie totiž není jednorázová aktualizace. Organizace nejprve musí zjistit, kde všude šifrování používají, jak dlouho potřebují jednotlivá data chránit a které systémy bude nutné upravit nebo vyměnit.
Přechod může trvat několik let
Fortinet upozorňuje, že organizace by neměly čekat až na okamžik, kdy budou kvantové útoky běžně dostupné. Přechod na postkvantovou kryptografii může zahrnovat změny síťové infrastruktury, aplikací, certifikátů, hardwaru i postupů pro správu klíčů.
Vedle algoritmů schválených NIST zmiňuje společnost také hybridní režimy, které kombinují současné a postkvantové metody, vrstvení více kryptografických algoritmů nebo kvantovou distribuci klíčů. Konkrétní řešení ale musí odpovídat významu chráněných dat, technickému prostředí a reálným rizikům dané organizace.
Důležitým pojmem se v této souvislosti stává kryptografická pružnost. Jde o schopnost systému měnit používané algoritmy bez rozsáhlé přestavby celého provozu. Pokud se některá metoda ukáže jako slabá nebo ji nahradí nový standard, měla by ji organizace umět v přiměřené době vyměnit.
Základní ochrana proti ransomwaru zůstává nezbytná
Dlouhodobá příprava na kvantovou éru nenahrazuje běžná bezpečnostní opatření. Pro omezení dopadů ransomwaru zůstávají zásadní pravidelné aktualizace, vícefaktorové ověřování, oddělení důležitých částí sítě, omezení uživatelských oprávnění a zálohy uložené tak, aby je útočník nemohl snadno zašifrovat společně s ostatními daty.
Organizace by také měly pravidelně zkoušet obnovu ze záloh a mít připravený postup pro případ napadení. Samotná existence záložní kopie nestačí, pokud není ověřené, že ji lze v krizové situaci rychle a bezpečně použít.
Důležitou roli mají zaměstnanci. Právě podvodné e-maily, škodlivé přílohy, odcizená hesla a sociální inženýrství často otevírají útočníkům první cestu do systému. Školení proto musí doplňovat technickou ochranu, nikoli ji nahrazovat.
O budoucí bezpečnosti se rozhoduje už nyní
Termín, kdy kvantové počítače skutečně dokážou ve velkém prolomit dnes rozšířené šifrování, nelze určit s jistotou. Pro firmy a instituce pracující s dlouhodobě citlivými údaji je ale podstatné něco jiného: informace mohou být odcizeny už dnes a na jejich dešifrování mohou pachatelé trpělivě čekat.
Inventura používaného šifrování, rozdělení dat podle požadované doby ochrany a plán postupného přechodu na nové standardy proto přestávají být vzdálenou technologickou úvahou. Stávají se součástí běžného řízení kybernetických rizik.
