Změny v systému rozdělování zemědělských dotací, které vláda vzhledem k časovému tlaku řádně neprojednala s Agrární komorou ČR a odeslala ke schválení Evropské komisi, dopadnou na zemědělské podniky všech velikostí. Ukázal to únorový průzkum Agrární komory ČR, do něhož se zapojilo přes 200 společností. Peněžité podpory klesnou podle tohoto šetření 89,5 procentům zemědělských podniků, a to o 5 až 80 procent.
„Před neuváženými politickými rozhodnutími na základě subjektivních dojmů a nesprávně interpretovaných statistik jsme varovali již delší dobu. Zástupci vládní koalice nás ještě před zveřejněním změn v Národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027 ubezpečovali, že cílem vlády je vyvážená podpora všech zemědělců s preferencí menších a středních podniků. Ze samotné dotační kalkulačky Ústavu zemědělské ekonomiky a informací i z našeho průzkumu jednoznačně vyplývá, že na nových pravidlech budou ve výsledku biti zemědělci všech velikostí, a především pak podniky, které dnes zabezpečují většinu zemědělských komodit, tedy potravin nebo surovin pro jejich výrobu,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Výsledky dotazníkového šetření představí Agrární komora ČR předsedovi vlády Petru Fialovi na jednání dnes 9. února v 16 hodin.
Z průzkumu vyplynulo, že podle dotační kalkulačky klesne objem zemědělských dotací 89,5 procentům respondentů. Pouze u 7,6 procenta dotázaných dojde k nárůstu a zhruba 3 procenta nepocítí změnu. V případě snížení podpor většina dotázaných odhadovala pokles na úrovni 15 až 40 procent. Výjimkou nejsou případy, kdy je propad větší než 50 procent. V případě zvýšení podpor uvedli respondenti rozmezí 5 až 20 procent. Jeden zemědělský podnik, který si nepřál být jmenován a zaměřuje se čistě na základní polní výrobu, si spočítal nárůst zemědělských dotací o 50 procent.
Většina zemědělců chce omezit provoz
Více než polovina respondentů (57 procent) uvedla, že plánuje v souvislosti s chystanými změnami omezit zemědělskou produkci, a necelé procento chce úplně ukončit provoz. Téměř dvě pětiny dotázaných (39,7 procenta) řekly, že se pokusí stávající provoz podniku s minimalizací nákladů zachovat, a pouze 2,5 procenta se chystá své podnikání rozšířit. Omezovat provoz plánují podniky, které se specializují na chov prasat, chov dojeného i masného skotu a drůbeže. Utlumovat výrobu chtějí také pěstitelé náročnějších plodin, jako jsou brambory, cukrová řepa, chmel, ovoce či zelenina. Těmito komoditami se zabývají v Česku především střední podniky, co se týká počtu zaměstnanců a hektarové výměry.
Respondenti, kteří se nechystají omezovat rostlinnou výrobu, plánují přejít na ekologické hospodaření, utlumit nerentabilní živočišnou a speciální rostlinnou výrobu, omezit produkci a případně propustit část zaměstnanců. Chtějí utlumit také investice do budov či strojového vybavení.
Obavy zemědělců z budoucího vývoje souvisejí podle dotazníku dále se strmým nárůstem pachtovného, případně možné výpovědi pachtovních smluv. „Nicméně to v minulosti nevedlo a pravděpodobně ani teď nepovede k nárůstu aktivních skutečných zemědělců, ale spíše to bude mít za následek spekulaci na dotační podpory. Doslova vyklízíme pole zahraniční konkurenci a spekulantům, kteří budou těžit dotace nebo drancovat půdu. Zemědělce nemůžeme rozdělovat podle sympatií či antipatií, ale podle objektivních měřitelných kritérií. Vláda se touto cestou nevydala a zatím vydat nechce. Ve výsledku bude pak tratit krajina bez pestrých osevních postupů a bez organické hmoty z živočišné výroby. Spotřebitel se bude muset smířit s výrazným omezením sortimentu a bude odkázán na nekvalitu a drahotu ze zahraničí,“ dodává Doležal.
Údaje o průzkumu
Průzkum Agrární komory ČR byl zaměřený na dopad změn v systému přerozdělování zemědělských dotací na základě dotační kalkulačky Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a budoucí plány zemědělských podniků. Šetření probíhalo od 3. do 8. února 2022 a zapojilo se do něj 237 společností z členské základny Agrární komory ČR. Z toho 53,6 % tvořily střední podniky (26-500 zaměstnanců), dále 24,1 % malé podniky (11-25 zaměstnanců), mikropodniky 13,9 % (do 10 zaměstnanců), OSVČ 5,5 % a velké podniky zhruba 3 % (501 a více zaměstnanců). Většina oslovených kombinuje živočišnou a rostlinnou výrobu (74,3 %), ostatní se věnují pouze rostlinné výrobě (19,4 %) nebo pouze živočišné výrobě (6,3 %). Co se týče obhospodařované výměry, do šetření se zapojily subjekty obdělávající od 4,2 hektarů až do 18 600 hektarů, přičemž největší zastoupení měly subjekty hospodařící na výměře od 500 do 2000 hektarů. Podíl vlastní půdy vůči půdě propachtované (pronajaté) se pohybuje na úrovni 20-30 % u větších subjektů (velké podniky, střední podniky), 40-50 % u menších subjektů (malé podniky, mikropodniky, OSVČ).
