Stárnutí české populace klade stále vyšší nároky na rodinné příslušníky, kteří se starají o své blízké v domácím prostředí. Projekt Opora již rok nabízí těmto lidem bezplatnou pomoc, aby na náročnou situaci nezůstávali sami. RTVJ zjišťovala, jaké jsou největší překážky pro tisíce českých domácností a kde mohou hledat zastání.
V České republice se v následujících patnácti letech očekává výrazný demografický posun, kdy se počet obyvatel starších 85 let zvýší více než dvojnásobně. Kapacity pobytových sociálních zařízení nebudou schopny na tento nárůst dostatečně rychle reagovat, což přenese hlavní tíhu péče na bedra rodin. Stanice RTVJ zjistila, že na tuto situaci systémově reaguje celostátní program Opora, který funguje od dubna loňského roku.
Z aktuálních dat projektu vyplývá, že typickým neformálním pečujícím je v tuzemsku pracující žena, která se o seniora stará déle než tři roky. Často přitom zůstává na veškeré povinnosti zcela sama. Redakce RTVJ zaznamenala, že kromě fyzického a psychického vyčerpání bojují tyto rodiny především s finanční nejistotou. Více než polovina pečujících vnímá svou ekonomickou stabilitu jako ohroženou, přičemž nejrizikovější skupinou jsou matky pečující o děti s těžkým hendikepem.
Lidé v Královéhradeckém kraji mohou v rámci tohoto programu využít služeb regionálního střediska ve Vrchlabí, kde poradkyně pomáhají s orientací v sociálním systému. Podle statistik stačí většině klientů jen několik konzultací k tomu, aby dokázali získat potřebné příspěvky na péči nebo vhodné zdravotní pomůcky. Právě administrativa spojená s dávkami tvoří téměř třetinu všech dotazů na poradenské lince.
Budoucím cílem iniciativy je vytvoření jednotné sítě podpory po celé republice. Podle zjištění RTVJ však přetrvávají překážky, jako je podfinancování terénních služeb a legislativní nedostatky v zákoně o sociálních službách. Ve veřejném prostoru se stále klade větší důraz na budování lůžkových zařízení než na přímou podporu rodin, které chtějí o své blízké pečovat doma.
