Počet satelitů se během několika let znásobil
Oběžná dráha Země se rychle zaplňuje novými družicemi. Podle údajů Rady Evropské unie bylo v dubnu 2026 ve vesmíru více než 17 600 satelitů, z nichž přibližně 15 200 bylo provozuschopných. Po započtení nefunkčních družic a dalších objektů jsou celkové počty ještě vyšší.
Analýza společnosti AppLogic, kterou v České republice zveřejnila společnost ComSource, upozorňuje, že počet satelitů se proti roku 2020 přibližně zečtyřnásobil. Významnou část tohoto nárůstu tvoří velké konstelace družic na nízké oběžné dráze, jejichž hlavním úkolem je poskytování internetového připojení.
Rozvoj urychlilo zlevňování výroby menších družic i samotných startů. Zatímco dříve býval satelitní projekt vyhrazen především státům a velkým telekomunikačním společnostem, nyní mohou celé skupiny družic provozovat také soukromé firmy. Jeden start navíc dokáže vynést desítky menších satelitů najednou.
Satelitní internet už není jen pro odlehlé oblasti
Satelitní připojení bylo dlouhou dobu spojováno především s místy, kam nevedla pevná síť a kde nebyl dostupný mobilní signál. Tuto úlohu si zachovává, jeho využití je ale mnohem širší.
Družice zajišťují internetové spojení cestujícím v letadlech a na lodích. Využívají se také v logistice, při sledování přepravy, v zemědělství, energetice, záchranných operacích a při spojení se zařízeními umístěnými daleko od běžné komunikační infrastruktury.
Pro mobilní operátory může satelitní síť představovat doplněk pozemních vysílačů. Pomáhá překrývat oblasti, ve kterých není možné nebo ekonomicky výhodné vybudovat klasickou síť 4G či 5G. Význam může mít také po živelných pohromách, kdy jsou vysílače, kabelové trasy nebo dodávky elektřiny poškozené.
Satelitní spojení tak postupně přestává fungovat jako samostatný svět. Stává se další vrstvou komunikační infrastruktury, která může spolupracovat s pevnými i mobilními sítěmi.
Významnou část provozu tvoří video a sociální sítě
Data přenášená přes satelitní sítě už netvoří jen pracovní komunikace, navigační informace nebo nouzové zprávy. Uživatelé přes družice využívají stejné služby jako při běžném domácím nebo mobilním připojení.
Podle údajů AppLogic připadá více než pětina sledovaného datového provozu v satelitních sítích na YouTube, TikTok a Facebook. Významnou část kapacity tedy spotřebovává sledování videí a používání sociálních sítí.
Video patří k datově nejnáročnějším internetovým službám. Provozovatelé proto musí počítat nejen s rostoucím počtem připojených uživatelů, ale také s požadavky na rychlost, odezvu a stabilitu přenosu. V letadle nebo na lodi už cestující neočekávají pouze možnost odeslat krátkou zprávu. Chtějí sledovat videa, pracovat v cloudových službách a komunikovat podobně jako na zemi.
Telefon se může spojit přímo s družicí
Dalším krokem jsou technologie označované jako Direct-to-Cell a Direct-to-Device. Jejich cílem je umožnit mobilnímu telefonu nebo jinému zařízení navázat spojení přímo se satelitem bez samostatného satelitního terminálu.
První služby se zaměřují především na textové zprávy, nouzovou komunikaci a přenos menšího množství dat. Tato forma spojení může pomoci člověku, který se ocitne mimo dosah pozemní mobilní sítě, například v horách, na moři nebo v rozsáhlé neobydlené oblasti.
Vedle telefonů se počítá také s připojováním zařízení internetu věcí. Satelit může přijímat údaje ze senzorů, dopravních prostředků, kontejnerů, zemědělské techniky nebo zařízení v energetice. Pro tato využití často není nutná vysoká rychlost. Důležitější je možnost odeslat malý objem informací z místa, kde není dostupná běžná síť.
Podle Michala Štusáka ze společnosti ComSource budou mezi první praktická využití patřit chatovací služby, tísňová komunikace a sledování majetku. Rozsah dalších služeb bude záviset na technických možnostech telefonů, dohodách mezi satelitními a mobilními operátory i regulačních podmínkách jednotlivých zemí.
Velké konstelace přinášejí také nové problémy
Rychlý růst počtu družic nepřináší pouze lepší dostupnost připojení. Zvyšuje také nároky na řízení provozu na oběžné dráze a předcházení srážkám.
Podle evropských údajů ohrožuje satelity více než milion úlomků kosmického odpadu větších než jeden centimetr. I relativně malý objekt se na oběžné dráze pohybuje takovou rychlostí, že může při střetu vážně poškodit nebo zničit družici.
Provozovatelé proto sledují dráhy okolních objektů a v případě potřeby provádějí úhybné manévry. S rostoucím počtem družic stoupá množství situací, které je nutné vyhodnocovat. Evropské instituce proto zdůrazňují potřebu koordinovaného řízení kosmického provozu.
Dalším tématem je vliv velkých satelitních konstelací na astronomická pozorování. Družice mohou odrážet sluneční světlo a zanechávat stopy na snímcích noční oblohy. Evropská jižní observatoř upozorňuje, že další výrazné navyšování počtu objektů může komplikovat práci pozemních dalekohledů.
Řeší se rovněž odpovědnost za bezpečné ukončení provozu satelitů. Nefunkční družice by neměly zůstávat nekontrolovaně na využívaných drahách. U nízkých oběžných drah se často počítá s postupným sestupem do atmosféry, kde většina konstrukce zanikne.
Satelity budou doplňovat pozemní sítě
Satelitní připojení pravděpodobně nenahradí optické kabely ani husté mobilní sítě ve městech. V místech s kvalitní pozemní infrastrukturou bývá přenos po kabelu nebo přes blízký vysílač efektivnější.
Jeho význam ale poroste tam, kde pozemní síť chybí, byla poškozena nebo kde se uživatel rychle pohybuje mezi různými oblastmi. Výhodou satelitů je široké pokrytí, které není závislé na vybudování vysílače v každém jednotlivém místě.
Vývoj technologií Direct-to-Cell současně může způsobit, že část uživatelů bude satelitní spojení využívat, aniž by si pořizovala speciální zařízení. Telefon se v případě ztráty pozemního signálu připojí k dostupné družici a nabídne alespoň základní komunikaci.
Rychle rostoucí počet satelitů je proto výsledkem proměny celého telekomunikačního trhu. Připojení z vesmíru už není pouze technickou zajímavostí. Postupně se stává běžnou součástí dopravy, logistiky, krizové komunikace i služeb dostupných koncovým uživatelům.
