Květen přinesl nejnižší počet incidentů v letošním roce
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost evidoval během května celkem dvanáct kybernetických bezpečnostních incidentů. Jejich počet oproti předchozím měsícům dál klesal a dostal se na dosavadní minimum roku 2026.
Květen byl zároveň prvním měsícem letošního roku, během kterého NÚKIB nezaznamenal žádný významný ani velmi významný incident. Nešlo tedy pouze o pokles celkového počtu případů, ale také jejich závažnosti.
Vývoj navázal na trend, který začal po mimořádně silném lednu. Na začátku roku NÚKIB zaznamenal 32 incidentů, nejvíce za předchozích dvanáct měsíců. Téměř polovinu lednových případů tvořila vlna útoků na dostupnost internetových služeb.
Za významnou částí těchto útoků podle úřadu stály proruské hacktivistické skupiny. V dalších měsících jejich aktivita poklesla a s ní se postupně snižoval i celkový počet evidovaných incidentů.
Nejčastější byly útoky na dostupnost
Také v květnu zůstaly nejčastějším typem incidentu DDoS útoky. Přesto se jejich počet pohyboval pouze v nižších jednotkách případů. Třetina všech květnových incidentů spadala do kategorie označované jako Dostupnost.
DDoS útok funguje tak, že útočníci zahltí internetovou stránku, server nebo jinou službu velkým množstvím požadavků. Běžní uživatelé se pak ke službě nemohou připojit nebo se její odezva výrazně zpomalí.
Takový útok nemusí automaticky znamenat odcizení uložených údajů nebo ovládnutí napadeného systému. Pro firmy, úřady a další organizace ale může mít citelné následky. Výpadek internetové služby může omezit komunikaci s veřejností, provoz elektronických formulářů, objednávkové systémy nebo další důležité funkce.
Útoky byly rozdělené do více kategorií
Kromě útoků na dostupnost evidoval NÚKIB během května také phishing, ransomware, průniky do systémů, škodlivý kód a úniky informací. Incidenty tedy nebyly soustředěné pouze do jediné oblasti.
Phishing se obvykle snaží přimět člověka k otevření falešného odkazu, zadání hesla nebo předání dalších citlivých údajů. Útočníci přitom často napodobují banky, státní instituce, dopravce, zdravotní pojišťovny nebo jiné známé organizace.
Ransomware naproti tomu dokáže zašifrovat data napadené organizace a následně požadovat výkupné za jejich obnovení. Průnik může znamenat získání neoprávněného přístupu do systému nebo uživatelského účtu. Škodlivý kód může sloužit ke krádeži údajů, sledování činnosti uživatele nebo dalším útokům.
NÚKIB v květnu zaznamenal také šest kybernetických bezpečnostních událostí. Do této skupiny patřily například neúspěšné případy phishingu, sociálního inženýrství, pokusy o přihlášení nebo neúspěšné DDoS útoky. Nejčastěji zasaženými organizacemi byly instituce veřejného sektoru.
Incident a bezpečnostní událost nejsou totéž
NÚKIB rozlišuje mezi kybernetickou bezpečnostní událostí a incidentem. Událost představuje situaci, která může způsobit narušení bezpečnosti informačních systémů, poskytovaných služeb nebo komunikačních sítí.
Za incident je označována situace, při které už k narušení bezpečnosti skutečně došlo. Ne každý pokus o útok tedy musí být automaticky započítán mezi úspěšné kybernetické incidenty.
Počet veřejně evidovaných případů navíc nemusí zachycovat úplně všechny útoky v České republice. Některé organizace nemusí napadení odhalit okamžitě, jiné události nemusí spadat do evidence NÚKIB a část případů může být vyšetřována bez zveřejnění podrobností.
Nižší počet hlášených incidentů proto neznamená, že by kybernetické hrozby zmizely nebo že by bylo možné omezit ochranná opatření.
V červnu se vývoj obrátil
Květnový pokles nepokračoval i v následujícím měsíci. V červnu NÚKIB zaznamenal šestnáct kybernetických bezpečnostních incidentů. Jednalo se o první letošní meziměsíční nárůst.
Závažnost byla rovněž vyšší. Tři červnové incidenty úřad vyhodnotil jako významné.
Více než polovina červnových případů spadala do kategorie Průnik. Zasaženy byly především vzdělávací instituce a organizace působící ve veřejné správě a zdravotnictví.
NÚKIB dále zaznamenal dva DDoS útoky proti subjektům veřejné správy. Jejich dopad na dostupnost poskytovaných služeb byl podle úřadu časově velmi omezený. Mezi dalšími případy se objevily škodlivý kód, podvod a únik informací.
Červnový nárůst ukázal, že květnové minimum nelze vnímat jako trvalý obrat. Množství i typ útoků se mohou mezi jednotlivými měsíci výrazně měnit.
Klidnější období může být časem na přípravu
Pokles počtu incidentů může firmám a institucím nabídnout prostor pro kontrolu zabezpečení, aktualizaci používaných systémů a ověření funkčnosti záloh. Důležitou součástí ochrany zůstává také školení zaměstnanců.
Právě člověk bývá častým cílem phishingu a sociálního inženýrství. Útočník se nemusí vždy pokoušet prolomit technické zabezpečení. Někdy mu stačí přesvědčit uživatele, aby sám předal heslo, otevřel škodlivou přílohu nebo schválil podvodnou operaci.
Organizace by měly mít připravený také postup pro případ, že k napadení skutečně dojde. Patří sem určení odpovědných osob, způsob izolace napadeného zařízení, práce se zálohami a pravidla pro oznámení události.
Květnové minimum tak představuje pozitivní zprávu, nikoliv důvod k oslabení pozornosti. Červnový vývoj znovu potvrdil, že kybernetická bezpečnost zůstává dlouhodobým úkolem veřejných institucí, firem i jednotlivých uživatelů.
