Chystaný růst platů ve veřejné sféře zajistí, že tabulkové tarify nepedagogických pracovníků ve školách již nebudou pod hranicí minimální mzdy. Dohoda mezi vládou a odbory počítá s navýšením tarifů o pět až devět procent, což představuje v průměru čtyři tisíce korun na zaměstnance. Organizace EDUin upozorňuje, že vyšší finanční zátěž ponesou obce a města jakožto zřizovatelé škol.
Konec dorovnávání platů do minimální mzdy
Předložený návrh má v současnosti podobu dohody mezi zástupci vládního kabinetu a odborových organizací. Finální verzi úpravy platových tarifů má v dohledné době předložit na jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Vládní představitelé avizovali, že tarifní částky by měly vzrůst v rozmezí pěti až devíti procent podle jednotlivých profesí, což odpovídá průměrnému navýšení o zhruba čtyři tisíce korun na jednoho pracovníka.
Podle nezávislé organizace EDUin jde o krok správným směrem, který napravuje dlouhodobý legislativní problém. Dosud se totiž stávalo, že základní tabulkový plat řady nepedagogických pracovníků nedosahoval ani zákonné minimální či zaručené mzdy. Vedení škol proto muselo částky dorovnávat doplatky a osobními příplatky, na které zpravidla čerpalo finance z nadtarifních složek určených na odměny všech zaměstnanců. Odstraněním tohoto stavu se podle analytika Miroslava Hřebeckého vyjasní skutečné osobní náklady na tyto pozice.
Vyšší výdaje dopadnou na rozpočty obcí
Ačkoliv EDUin záměr vítá s ohledem na stabilizaci personálu, zároveň varuje před dopadem na rozpočty samospráv. Na základě novely školského zákona totiž platy nepedagogických pracovníků hradí přímo zřizovatelé škol, tedy především obce a města. Zvýšení tarifů tak pro samosprávy znamená přímý nárůst výdajů.
Řada zřizovatelů dlouhodobě upozorňuje, že na financování nepedagogických sil i na ostatní neinvestiční výdaje škol musí vynakládat podstatně více peněz, než kolik na školství získávají prostřednictvím rozpočtového určení daní. Podle EDUinu stát přenáší další finanční břemeno na obce bez odpovídající kompenzace. Organizace proto vyzývá, aby stát vyhodnotil reálné náklady a v případě potřeby upravil podíl zřizovatelů na rozpočtovém určení daní.
Statistika a konkrétní dopady v praxi
Od ledna se minimální mzda v České republice zvýší ze stávajících 22 400 korun na 24 900 korun a v dalších letech má pokračovat její dynamický růst. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí působí ve veřejných a státních službách přibližně 858 tisíc lidí, přičemž ve školství pracuje více než 80 tisíc nepedagogických zaměstnanců. Přes 263 tisíc pracovníků veřejného sektoru mělo letos tarif pod úrovní minimální či zaručené mzdy a bez provedených změn by pod tuto hranici v budoucnu propadlo až 468 tisíc lidí.
Zvýšení se nejvýrazněji projeví u profesí s nižší kvalifikací, jako jsou pomocné síly v kuchyních nebo úklidový personál. Například u uklízeček zařazených do druhé platové třídy vzroste nástupní tabulkový tarif ze současných 15 700 korun, který byl doposud uměle dorovnáván do zaručené úrovně 22 400 korun, nově na 25 900 korun. Vyšší platové ohodnocení by podle odborníků mohlo zřizovatelům a ředitelům škol pomoci s dlouhodobým nedostatkem zájemců o tyto klíčové pozice.
