Měření se uskutečnilo v katastru obce Lažánky na Brněnsku, a to v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a za požárního dozoru s požárním dozorem Sboru dobrovolných hasičů Lažánky. Měření spočívalo v založení kontrolovaného ohniště a spalování různých typů suchého rostlinného materiálu – trávy, listí, dřeva a směsi. Ve vzdálenosti několika metrů od ohniště byly umístěny měřicí přístroje, které v krátkých intervalech monitorovaly kvalitu ovzduší v daném místě a čase.
„Měření probíhalo v blízkosti ohniště a simulovalo tak dýchací zónu „topiče“, avšak vzhledem k naměřeným hodnotám lze předpokládat, že i v širším okolí, kam se vznikající znečišťující látky postupně rozptylují, mohou být koncentrace velmi výrazně zvýšené. Zvláště pak v obdobích, které jsou stanoveny jako takzvané pálicí dny a je tak toto spalování prováděno masově,“ popisuje měření náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec.
Pro uvedení naměřených hodnot do kontextu, byly tyto srovnány s hodnotami ze stanic imisního monitoringu v Brně – konkrétně s průměrnými naměřenými hodnotami s pětiletým průměrem ze stanic za období let 2016 až 2020 a maximální naměřené hodnoty s absolutně maximální pozorovanou hodinovou koncentrací za stejné období.
Průměrné hodnoty byly u některých látek až 350násobně vyšší během pálení, u maximálních hodnot byl rozdíl i více než stonásobný. V případě karcinogenního složky benzo[a]pyrenu byly naměřené průměrné hodnoty 28násobně vyšší, než je maximum za pětileté období z brněnských stanic imisního monitoringu.
„Výsledky měření ukázaly na extrémní nárůst koncentrací řady znečišťujících látek. Zjistili jsme hodnoty, které byly v některých případech i několikasetnásobně vyšší, než jsou běžně pozorované hodnoty na stanicích imisního monitoringu. I krátkodobé vystavení člověka takto vysokým koncentracím má nežádoucí vliv na jeho zdraví. Ještě vyšší koncentrace znečištění lze očekávat v případě, že není pálen dokonale suchý rostlinný materiál a vlastní pálení je prováděno nedokonale s nízkým přístupem vzduchu a při nízké spalovací teplotě,“ okomentoval výsledky měření Lukáš Dubec.
Zákon o ochraně ovzduší ukládá, že spalovat v ohništích lze výhradně suché rostlinné materiály a současně umožňuje obecně závaznou vyhláškou stanovit omezení podmínky nebo úplný zákaz spalování odpadního rostlinného materiálu. Toto je však v plné kompetenci měst a obcí. „Výsledky monitoringu dokládají, že dopad tohoto spalování na kvalitu ovzduší je skutečně extrémní a je potřeba preferovat jiné způsoby likvidace těchto rostlinných materiálů, tedy například jejich kompostování nebo odvoz na sběrná střediska odpadů. Krajský úřad zpracuje pro obce metodickou pomůcku, jak spalování odpadních rostlinných materiálů regulovat a zlepšit tak kvalitu ovzduší na jejich území,“ dodal náměstek Dubec.
Podrobné výsledky naleznete v odborné zprávě ZDE (pdf).
