Evropská komise dnes přijala výroční balíček týkající se rozšíření, který obsahuje podrobné posouzení současného stavu a pokroku, jehož dosáhly Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Gruzie, Moldavská republika, Ukrajina a Turecko na jejich cestě k přistoupení do Evropské unie. K posouzení jsou připojena doporučení a pokyny týkající se reformních priorit.
Rozšíření je historickou příležitostí jak pro přistupující země, tak pro stávající členské státy a EU jako celek. Větší a silnější Unie má významné socioekonomické, politické a bezpečnostní výhody.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Napjatý geopolitický kontext více než kdy jindy vyžaduje, abychom v zájmu společných hodnot demokracie a právního státu dokončili znovusjednocení našeho kontinentu. V posledních letech jsme již směrem k integraci nových členských států učinili velký pokrok. Rozšíření bude i nadále jednou z hlavních priorit nové Komise.“
Proces rozšíření je i nadále založen na zásluhách a závisí na objektivním pokroku dosaženém každým z partnerů. Vyžaduje odhodlání provést nezvratné reformy ve všech oblastech práva EU se zvláštním důrazem na základní zásady procesu rozšíření. Demokracie, právní stát a základní hodnoty budou i nadále základními kameny politiky rozšíření EU. Členství v EU je i nadále strategickou volbou.
Proces rozšíření získal v letech 2023 a 2024 novou dynamiku. Dne 15. října 2024 byl s Albánií otevřen tematický okruh Základní zásady. V červnu 2024 byla na prvních mezivládních konferencích zahájena přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Poté, co Černá Hora splnila prozatímní kritéria pro kapitoly týkající se právního státu, je na cestě k prozatímnímu uzavření dalších kapitol jednání. V březnu 2024 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. Na konci roku 2023 byl dokončen proces prověřování s Albánií i Severní Makedonií.
V červnu 2024 mezivládní konference potvrdila, že Černá Hora celkově splnila prozatímní kritéria pro kapitoly 23 a 24 týkající se právního státu, a poskytla tak příležitost přistoupit k prozatímnímu uzavření dalších kapitol, pokud budou splněny příslušné podmínky. V oblasti právního státu a soudnictví je zapotřebí dalšího pokroku.
Komise zopakovala své posouzení, že Srbsko splnilo kritéria pro otevření tematického okruhu 3 (Konkurenceschopnost a růst podporující začlenění). Očekává se, že Srbsko v příštím roce urychlí práci na provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU ve všech oblastech se zvláštním zaměřením na prozatímní kritéria v oblasti právního státu, jakož i na zajištění skutečně příznivého prostředí pro občanskou společnost a sdělovací prostředky, přičemž vynaloží věrohodné úsilí o ukončení dezinformací a zahraniční manipulace s informacemi.
Pokud jde o Albánii, Komise vítá zahájení jednání o tematickém okruhu Základní zásady na druhé mezivládní konferenci konané dne 15. října 2024. Je zásadní, aby orgány dále zintenzívnily tempo reforem zaměřených na EU, zejména v oblasti právního státu, konsolidace výsledků v oblasti prosazování práva, účinného boje proti korupci a organizované trestné činnosti a prosazování základních práv, včetně svobody sdělovacích prostředků, vlastnických práv a menšin.
V případě Severní Makedonie musí země pokračovat v provádění reforem souvisejících s EU, zejména v rámci tematického okruhu Základní zásady, konkrétně v oblasti soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti. Je třeba posílit důvěru v soudní systém. V prosinci 2023 bylo dokončeno prověřování týkající se všech šesti tematických okruhů acquis EU.
Bosna a Hercegovina prokázala hmatatelné výsledky, mimo jiné v oblasti řízení migrace a plného souladu se společnou a zahraniční bezpečnostní politikou EU, jakož i přijetím právních předpisů týkajících se integrity soudnictví, boje proti praní peněz a střetu zájmů. V březnu 2024 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. Komise připravuje rámec pro jednání za účelem jeho přijetí Radou, jakmile budou přijaty všechny příslušné kroky stanovené v doporučení Komise z října 2022.
Kosovo podalo žádost o členství v EU v prosinci 2022. Komise je i nadále připravena vypracovat stanovisko k žádosti Kosova o členství, jakmile o to Rada požádá. Pokrok byl zaznamenán v boji proti organizované trestné činnosti a zlepšilo se podnikatelské prostředí. Liberalizace vízového režimu pro Kosovo vstoupila v platnost 1. ledna 2024. Kosovo musí zintenzívnit své úsilí o posílení právního státu a veřejné správy a o ochranu svobody projevu.
Zahájení přístupových jednání s Ukrajinou bylo důležitým uznáním odhodlání této země pokračovat v reformách na cestě k přistoupení k EU. V návaznosti na první mezivládní konferenci v červnu 2024 postupuje analytické posouzení acquis EU (prověřování) hladce. Za předpokladu, že Ukrajina splní všechny podmínky, Komise se zájmem očekává, že v roce 2025 budou co nejdříve zahájena jednání o tematických okruzích, počínaje okruhem Základní zásady.
Zahájení přístupových jednání bylo důležitým uznáním odhodlání Moldavska pokračovat v reformách na cestě k přistoupení k EU navzdory pokračujícímu ruskému vměšování a dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině. V návaznosti na první mezivládní konferenci v červnu 2024 postupuje analytické posouzení acquis EU (prověřování) hladce. Za předpokladu, že Moldavsko splní všechny podmínky, Komise se zájmem očekává, že v roce 2025 budou co nejdříve zahájena jednání o tematických okruzích, počínaje okruhem Základní zásady.
Zatímco v prosinci 2023 udělila Evropská rada Gruzii status kandidátské země, její proces přistoupení k EU byl mezitím de facto zastaven v důsledku opatření přijatých gruzínskou vládou od jara 2024. Dne 26. října 2024 hlasovali gruzínští občané v parlamentních volbách. Předběžná zjištění společné mezinárodní volební pozorovatelské mise vedené Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR) odhalila řadu nedostatků, k nimž v napjatém a vysoce polarizovaném prostředí došlo. Mezi nahlášené nedostatky patřímimo jiné nedávné legislativní změny volebního procesu, časté porušení tajnosti hlasování, procesní nesrovnalosti, zastrašování a tlak na voliče, které negativně ovlivnily důvěru veřejnosti v tento proces. Tato předběžná zjištění potvrzují potřebu komplexní volební reformy, která byla zdůrazněna již v předchozích klíčových doporučeních.
Turecko je kandidátskou zemí a klíčovým partnerem Evropské unie. Nicméně přístupová jednání s touto zemí jsou v souladu s rozhodnutím Rady od roku 2018 pozastavena. Přetrvávají vážné obavy v oblastech základních práv a právního státu, včetně nezávislosti soudnictví. Nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem je i nadále dialog o právním státu a základních právech. V návaznosti na strategické pokyny Evropské rady z dubna 2024 se vztahy s Tureckem vyznačovaly postupným opětovným navázáním spolupráce a byly učiněny konkrétní kroky ke konstruktivním výměnám o otázkách společného zájmu.
Další kroky
Nyní je na Radě, aby dnešní doporučení Komise zvážila a přijala rozhodnutí o dalších krocích v procesu rozšíření.
Souvislosti
Rozšíření EU přinese svým současným i budoucím členům dalekosáhlé socioekonomické přínosy. Nárůst počtu spotřebitelů na jednotném trhu poskytne podnikům velké příležitosti k tomu, aby mohly svobodněji expandovat a obchodovat. Aby bylo možno dosáhnout udržitelného růstu ve střednědobém horizontu a pokroku při plnění hospodářských kritérií pro členství v EU, je stále důležitější, aby země procesu rozšíření urychlily strukturální reformy. Je proto třeba zajistit funkční tržní hospodářství a prokázat způsobilost odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci EU. Hospodářské politiky by rovněž měly podporovat ambiciózní cíle v rámci ekologické a digitální transformace.
Nové nástroje podporují socioekonomický růst v našich partnerských zemích. S tím, jak se proces přistoupení zrychluje, přináší EU některé výhody jednotného trhu a poskytuje zvýšenou finanční pomoc, která našim partnerům umožní postupnou integraci a ukotvení v EU. Kromě úspěšných hospodářských a investičních plánů stimuluje reformy plán růstu pro západní Balkán s Nástrojem pro reformy a růst v hodnotě 6 miliard EUR a nástroj pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard EUR, přičemž jádrem je spravedlnost a právní stát. Ve stejném duchu předložila Komise dne 10. října 2024 plán růstu pro Moldavsko s Nástrojem pro reformy a růst v hodnotě 1,8 miliardy EUR na podporu jeho socioekonomických reforem a na podnícení investic.