Česká republika klesla v mezinárodním žebříčku znalosti angličtiny EF EPI na 24. místo a zaostává za všemi čtyřmi sousedními státy včetně Slovenska. Ačkoliv nejslabší dovedností Čechů zůstává mluvení, v tuzemském srovnání měst opět zvítězilo Brno a nejlépe hodnoceným regionem se stal Jihomoravský kraj.

Česko ztrácí na všechny sousední státy

V celosvětovém srovnání EF English Proficiency Index (EF EPI) pro rok 2026 získala Česká republika skóre 569 bodů ze 117 hodnocených zemí a regionů světa. Znamená to meziroční pokles o třináct bodů a propad o jednu příčku na 24. pozici. Přestože se země nadále udržela v kategorii vysoké úrovně znalostí, v porovnání se sousedy výrazně ztrácí.

Nejlépe ze sousedních zemí dopadlo Rakousko, které s 613 body skončilo na celkovém druhém místě světového žebříčku. Německo obsadilo čtvrtou příčku s 611 body a Polsko se umístilo na patnácté pozici s 587 body. Slovensko dosáhlo na jedenácté místo se skóre 594 bodů, čímž udrželo náskok pětadvaceti bodů před Českem. Slovensko navíc od roku 2016 zaznamenalo dlouhodobý nárůst o 49 bodů.

Světovému pořadí nově vévodí Švédsko s 615 body, které vystřídalo dosud vedoucí Nizozemsko, jež kleslo na pátou příčku s 609 body. Třetí pozici obsadilo Dánsko s 612 body. Globální úroveň znalosti angličtiny přitom klesá již pátým rokem v řadě, přičemž v Evropě zaznamenalo horší výsledek 27 z 33 sledovaných států.

Brno i Jihomoravský kraj vévodí domácímu srovnání

V rámci České republiky se na čele udrželo Brno, které v hodnocení opět porazilo hlavní město. Brno získalo 613 bodů, což přesně odpovídá výsledku druhého Rakouska. Praha dosáhla na 585 bodů. Bodový rozdíl mezi oběma metropolemi se však zmenšil, protože Brno meziročně ztratilo sedm bodů a Praha si naopak o devět bodů polepšila. Výborný výsledek jihomoravské metropole pomohl také celému regionu – Jihomoravský kraj se stal vůbec nejlépe hodnoceným českým krajem s celkovým ziskem 606 bodů.

Při pohledu na věkové skupiny si v tuzemsku vedou nejlépe mladí dospělí ve věku 26 až 30 let, kteří dosáhli průměrného skóre 609 bodů, tedy o čtyřicet bodů více než celostátní průměr. Žebříček zachycuje také genderový rozdíl: čeští muži získali 581 bodů, zatímco ženy 558 bodů. Rozdíl třiadvaceti bodů odpovídá globálnímu vývoji, kde muži dosáhli vyššího skóre téměř v sedmdesáti procentech zemí.

Mluvení je nejslabší dovedností, Češi mají strach z vyjádření myšlenek

Data ukazují výrazný rozdíl mezi pasivním porozuměním a aktivním projevem. Globální průměr v mluveném projevu dosáhl 464 bodů, což je o 57 bodů méně než ve čtení. Také v Česku je mluvení nejslabší disciplínou – zatímco ve čtení dosáhli Češi 593 bodů, v mluvení to bylo 514 bodů. Mluvení bylo nicméně jedinou dovedností, která se v tuzemsku meziročně zlepšila, a to o 16 bodů.

Tuto bariéru potvrdil i navazující průzkum Ipsos Instant Research provedený na vzorku 523 respondentů ve věku 18 až 65 let. Přestože 79 % dotázaných uvedlo alespoň základní znalost angličtiny, bez obav dokáže nečekaně promluvit pouze 18 % lidí. Celých 60 % pociťuje nervozitu a 66 % respondentů se kvůli obavám z jazyka někdy vyhnulo konkrétní situaci. Nejčastěji nechali mluvit někoho jiného (44 %) nebo rozhovor předčasně ukončili (18 %). Třináct procent lidí se kvůli strachu z angličtiny dokonce vůbec neucházelo o lákavou pracovní pozici.

Větším problémem než formální gramatika je pro lidi formulace myšlenek. Obavu z neschopnosti přesně vyjádřit myšlenku přiznalo 52 % lidí, strach ze vzájemného nepochopení vyjádřilo 42 % a 38 % se obává, že si nevzpomene na správné slovo. Strach ze samotné gramatické chyby mělo pouze 12 % respondentů.

Přínos otevřených hranic a zahraničních pobytů

Z průzkumu rovněž vyplývá, že 37 let od sametové revoluce má pouze 13 % Čechů pocit, že naplno využilo příležitosti otevřených hranic. Zahraniční dovolenou sice zažilo 82 % lidí, zkušenost s dlouhodobým, pracovním či studijním pobytem má však jen přibližně čtvrtina dotázaných. Lidé bez této zkušenosti uvádějí jako hlavní důvody nezájem (36 %), nedostatek peněz (17 %) a nedostatečnou jazykovou vybavenost (10 %).

Zahraniční pobyty přitom přímo souvisejí se sebevědomím. Mezi lidmi s alespoň základní znalostí angličtiny, kteří absolvovali delší zahraniční pobyt, komunikuje bez obav 37 % respondentů. U lidí bez zahraniční zkušenosti je to pouhých 10 %.

Týden na jihu do e-mailu

Jednou týdně, zdarma, odhlásit se můžete jedním kliknutím v každém e-mailu. Přihlášením souhlasíte se zpracováním e-mailu pro zasílání newsletteru.