Vlastní chytré telefony by měly mít děti až na druhém stupni základní školy a nejvýše na jednu hodinu denně, soudí Češi. Nejvíce se obávají, že kvůli nadměrnému používání mobilních zařízení děti zleniví a neosvojí si dostatečně sociální dovednosti. Na druhou stranu je ale považují za nezbytný nástroj pro vzdělávání. Vyplývá to z průzkumu v rámci edukativního projektu Safer Kids Online společnosti ESET.
Používání chytrých technologií malými dětmi je častou příčinou sporů v rodinách. Zejména pak to, jak často a jakým způsobem je vhodné je používat. Z výzkumu bezpečnostní společnosti ESET vyplývá, že většina dospělých má z nadměrného používání moderních technologií – zejména počítačů, chytrých telefonů či tabletů – obavy a považuje za vhodné limitovat čas, který s nimi děti tráví.
„V průzkumu jsme zjišťovali postoj české veřejnosti k používání technologií dětmi a k rizikům, která užívání těchto technologií doprovází. Překvapivě většina Čechů považuje za největší riziko využívání technologií dětmi to, že podporují zahálčivý život a odrazují děti od pohybu. V digitálním světě přitom na děti číhají rizika, která mohou mít daleko větší dopady, zejména na psychiku dítěte. V rámci projektu Safer Kids Online se snažíme tyto dopady vysvětlovat a dát rodičům návod, jak jim předcházet a být dětem v digitálním světě průvodcem,“ představuje průzkum Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET.
Televize pro nejmenší? Žádná nebo „slow“
Jen 5 procent českých rodičů si myslí, že děti do 12 let by neměly trávit u chytrých zařízení čas pro zábavu vůbec. Většina dospělých (40 procent) by školákům dovolila hodinu denně pro zábavu, 25 procent by povolilo dokonce 2 hodiny, 21 procent méně než hodinu. Výsledky se mezi respondenty-rodiči a bezdětnými výrazně neliší. Podle očekávání byli nejpřísnější respondenti nad 51 let.
Oficiální doporučení odborných společností pro děti do dvou let zní: nesledovat obrazovky. V praxi jsou dnes ale elektronice vystaveni i kojenci. Od dvou do čtyř let je doporučeno trávit u jakékoli obrazovky maximálně hodinu denně. Je důležité myslet na to, že čím méně, tím lépe. U školáků už formální doporučení neexistuje.
„Tato doporučení jsou dána hlavně tím, že se dětský mozek v prvních letech života nejlépe rozvíjí v interakci s druhým člověkem. Hodinu před spaním už by se dítě na obrazovku nemělo dívat kvůli negativními vlivu modrého světla na spánek,“ vysvětlujte psycholožka Kamila Ryšánková. „Důležitější, než kolik času školák u obrazovek tráví, je samozřejmě to, jakým způsobem obrazovky využívá a čemu se věnuje. Tento čas by neměl být na úkor pohybu, fyzické aktivity nebo kreativní činnosti.“
Rodiče mnohem více než oficiální doporučení zajímá, podle čeho vybírat pořady, které dětem na obrazovkách pouštět.
„U dětí do 6 let by měl být pořad co nejjednodušší a nejlépe z reálného světa – vhodným obsahem jsou zvířata ve volné přírodě, zemědělské stroje při práci, vlaky, ukázky, jak fungují věci, a podobně. Délka takových videí by neměla přesáhnout 20 minut. Naopak nevhodné jsou ostré barvy, rychlé střihy nebo hlasitá hudba, která se mísí s mluveným slovem,“ radí Ryšánková. „Mozek malého dítěte ještě nezpracuje rychlé střihy a potřebuje záběry co nejpomalejší. Pro nejmenší děti je vhodné video zpomalit nebo rovnou vybrat takový pořad, kde záběr trvá alespoň 4 vteřiny a déle. Dětský mozek tak zaregistruje vše, co se děje na monitoru. Při sledování se zapojují zrcadlové neurony a dítě zrcadlí, co se děje před ním a velice intenzivně prožívá každou situaci. Proto bych doporučila, aby rodič předem viděl celý příběh, aby dítě neprožívalo intenzivní stres při děsivých scénách nebo něčí záchraně.“
Dětem je doporučeno pouštět zejména pořady, které podněcují k interakci, kdy například dítě musí najít na obrazovce postavu, zatleskat, aby se v příběhu něco stalo a podobně. Pokud k interakci nevyzývají postavy, mohou ji podpořit rodiče – ptát se dítěte, co vidí, jak se asi postava v televizi cítí a podobně.
Na pravidlech se domluvíme, myslí si Češi
Pravidla, jak děti smí chytrá zařízení používat, by více než polovina Čechů domlouvala s dětmi jen ústně. Na takovouto dohodu by sázeli zejména lidé starší 51 let. Třetina dospělých by nainstalovala dětem software rodičovské kontroly, který pomáhá předem daná pravidla a limity času dodržovat. Jen zanedbatelná procenta dospělých by nijak čas u chytrých zařízení neomezovala. Poněkud překvapivě ale 6,5 procenta respondentů uvádí, že by zařízení zcela zakázala (u rodičů je to dokonce 8 procent).
„Zákazy nejsou cesta. Děti si k technologiím cestu najdou ve škole nebo u kamarádů. Spíše bych doporučila s dětmi mluvit o tom, proč nějaká pravidla doma máme. Setkávám se i s tím, že rodiče nainstalují aplikaci, která limituje čas a obsah, a tím považují problém za vyřešený. Takový software je ale vhodnější spíše pro menší děti. Velmi důležité je mít domluvená pravidla, se kterými rodič i dítě souhlasí. Nemusí, ale mohou být napsaná někde černé na bílém. Zároveň software rodičovské kontroly dnes již dovoluje rodičům udělit dítěti výjimku a povolit na žádost blokovaný obsah nebo prodloužit čas strávený na zařízení nebo v určité aplikaci. To by mělo pomoci rodiči otevírat diskuzi s dítětem nad tím, co online sleduje a proč tam potřebuje strávit více času,“ navrhuje Žáčková.
Rodiče by koupili dětem telefon už v první třídě
Vlastní telefon by 40 procent Čechů koupilo dítěti mezi 9. a 12. rokem, rovná třetina pak do první třídy a pětina až po 13. narozeninách. Nejvýrazněji se lišily názory rodičů a bezdětných pro děti ve věku 6-7 let. Do první třídy by telefon koupilo 38 procent rodičů ale jen 25 procent bezdětných.
Velmi malá část dospělých (2 procenta) by telefon pořídila i dítěti v předškolním věku, naopak 5 procent respondentů si myslí, že by jej měl vlastnit až teenager od 16 let.
„Nejvhodnější věk pro pořízení prvního chytrého telefonu neexistuje. Záleží na vyspělosti konkrétního dítěte. Nejde totiž jen o přístroj, ale také o zodpovědnost, že ho dokážu neztratit a že s ním budu umět bezpečně zacházet. Ne každé dítě bude asi v 6 letech schopné pochopit rizika, která s využíváním chytrých zařízení souvisejí. Než chytrý telefon zakoupíte, doporučila bych se zeptat se sebe sama, proč ho dítě potřebuje. Pokud vy jako rodiče jen chcete být v kontaktu, když dítě samo dojíždí, možná by stačil pro začátek ‚hloupý‘ tlačítkový telefon bez připojení k internetu,“ dodává Žáčková.
Velmi pozitivně smýšlí česká veřejnost o chytrých zařízeních jako o vzdělávacích pomůckách. Podle většiny mají v procesu učení své místo. Jen desetina lidí se domnívá, že děti rozptylují. Podle 65 procent dospělých poslouží chytrá zařízení jako zdroj informací a při procvičování, 15 procent soudí, že umožní dětem spolupracovat a radit se se spolužáky. Necelých 10 procent se nicméně domnívá, že tato zařízení učí děti opisovat z internetu. Výsledky se výrazně nelišily ani mezi rodiči a bezdětnými, ani v různých věkových kategoriích.
Internet vede k pasivitě, obávají se Češi
Češi se obávají zejména toho, že používání chytrých zařízení odrazuje děti od pohybu (21 procent) a vede k lenošivosti (19 procent). Další častou obavou je, že děti nenačerpají sociální dovednosti (16 procent) a nebudou si umět hrát bez asistentce dospělého (15 procent). Desetina dospělých se domnívá, že technologie mohou mít vliv na poruchy pozornosti, úzkostné poruchy u dětí (9 procent) nebo poruchy příjmu potravy (8 procent).
„Navzdory našim představám, internet není nejoblíbenější dětskou zábavou. Aktuální výzkumy mezi dětmi do 14 let ukazují, že děti dávají přednost spíše aktivnímu trávení času venku s přáteli a sportem. Elektronická zařízení jsou až na třetím místě. Chybí spíše vedení dětí ke sportu a nedostatečně nastavená pravidla bezpečného používání technologií a nastavení času, kdy dítě technologie využívá. Jako výrazný problém elektronických zařízení ve své praxi pozoruji spíše úzkosti a problémy v sociálních dovednostech dětí, kdy se děti například příliš stydí seznamovat nebo nedokážou udržet konverzaci a naslouchat
druhému,“ dodává k datům Kamila Ryšánková.
S používáním chytrých zařízení, potažmo internetu, se pojí také rizika. Nejčastěji se mluví o kybernetických útocích a nevhodném obsahu. Dospělí se nejvíce obávají kyberšikany. Data se prakticky shodují bez rozdílu, zda konkrétní respondent vychovává nezletilé děti či nikoli.
Desetina respondentů se obává násilného obsahu a pornografie, až na pomyslné čtvrté příčce se umístily klasické kybernetické hrozby jako je malware, nebo phishingové útoky. Mezi další rizika řadí Češi intimní komunikaci.
„Dospělí se podle našich dat častěji obávají predátorů než sextingu mezi dětmi. O dospělých predátorech se hodně mluví, ale není to zdaleka běžný scénář. Děti mnohem častěji experimentují s explicitním obsahem mezi sebou. Navíc často predátor vystupuje pod nepravým profilem či se dokonce vydává za jiné dítě. Měli bychom spíše dětem vysvětlovat, že na žádosti o intimní fotky či videa nemá reagovat a ukázat jim, jak zablokovat uživatele, který je obtěžuje,“ vysvětluje Žáčková.
Kvůli zmíněným rizikům je důležité naučit děti včas používat technologie zdravě – tedy umět rozeznat nevhodné chování jiných uživatelů i naučit se, kdy už zařízení vypnout a věnovat se jiným aktivitám.
Sdílet jen obezřetně, z internetu „to nevymažeš“
Ačkoli si rodiče často myslí, že ve společnosti vrstevníků jsou děti v bezpečí, není to zcela pravda. Internet zejména teenageři používají i k experimentování. Podle dat společnosti ESET každé sedmé dítě někdy poslalo svou intimní fotografii či video. Nejčastěji svému příteli/přítelkyni v rámci lechtivé konverzace. S tzv. konsensuálním sextingem začínají čím dál mladší děti a je potřeba s dětmi i o intimních otázkách včas hovořit. Jistě je vzrušující si fotografie posílat, ale existuje obrovské nebezpečí, že druhý zaslané fotky zneužije. Konkrétní příklady, jak se i randění online dá zneužít, najdete na www.tonevymazes.cz.
Chytrý telefon v rukou dětí musí mít jasná pravidla
Bezpečnostní experti doporučují, aby rodiče s dětmi o rizicích internetu i svých obavách otevřeně hovořili. Je nutné už od prvních krůčků děti učit, jak s chytrými zařízeními zacházet.
„V případě malých dětí bych také doporučila ukazovat praktické využití telefonů, aby je nevnímaly jen jako hračku. Starší dítě už může například navigovat dle mapy na rodinném výletu a praktické aspekty si tak vyzkoušet. Za klíčové považuji děti poučit o tom, že online mohou potkat podvodníky – kteří například prodávají zbytečné věci, a že to, co vidí na sociálních sítích, není přesná realita, ale filtr. Naprostou samozřejmostí by měl být bezpečnostní software,“ radí Žáčková.
Podlé lékařů je důležité, aby děti měly aktivní pohyb – jednak to prospívá zdravému vývoji mozku a také to vyváží sedavý životní styl. Doporučuje se také udržovat s dětmi nějaké offline koníčky.
„Rodiče si často dlouho kladou otázku, jak dítě odtrhnout od počítače nebo telefonu. V tomto ohledu bych doporučila mít doma pravidla užívání těchto zařízení, na kterých se dohodnou všichni členové rodiny, například mít domluvená místa, kde telefon nebo počítač nepoužíváme, typicky se takto domlouvají rodiny třeba na jídlo. Taky je praktické mít předem stanovené množství času, které dítě za den na zařízení stráví a čas mu ohraničit. Samozřejmě jen pravidly to nekončí, dítě by mělo rozumět tomu, z jakého důvodu taková pravidla rodina má a mělo by být postupně seznamováno s bezpečným užívání technologií. Kromě toho je dobré pamatovat i na to, že děti se učí nápodobou, takže se učí z návyků rodičů. Zapomínat by se nemělo ani na společné rodinné aktivity mimo obrazovky,“ uzavírá Ryšánková.
Průzkum společnosti ESET se uskutečnil formou online panelu Instant Research, který mezi 9. a 12. prosincem 2022 vyplnilo 1000 respondentů ve věku 15 a více let.
Projekt Safer Kids Online
Safer Kids Online je nejen obsahový web, ale především celosvětová iniciativa společnosti ESET, která má za cíl pomoci především rodičům zorientovat se v technologickém světě a stát se tak dětem průvodci. Děti a mladí lidé stále častěji používají technologie, ať už pro zábavu, učení, objevování nových zájmů nebo komunikaci s přáteli a rodinou.
Vzdělávání probíhá prostřednictvím praktických rad, článků, aktivit, vlogů a materiálů od odborníků na online bezpečnost.
