Čtyřicet čtyři let po narození prvního československého dítěte ze zkumavky v Brně zažívá reprodukční medicína další proměnu. V České republice výrazně roste zájem o preventivní zmrazování vajíček neboli social freezing, které ročně volí tisíce žen. Metoda pomáhá reagovat na propad porodnosti a dává ženám větší prostor pro nalezení partnera a založení rodiny.
Od brněnského milníku k moderní asistované reprodukci
Historie české reprodukční medicíny se začala psát 4. listopadu 1982, kdy se ve fakultní porodnici na Obilním trhu v Brně narodilo první dítě ze zkumavky v tehdejším Československu. Od té doby prošly léčebné postupy výrazným vývojem a metoda mimoděložního oplodnění (IVF) pomáhá každoročně přivést na svět tisíce dětí. Česká republika se však v současnosti potýká s historickým propadem porodnosti a postupným stárnutím populace. Vedle samotné léčby již vzniklé neplodnosti se proto stále častěji uplatňuje preventivní uchování reprodukčních buněk.
Zatímco ještě v roce 2024 podstupovaly preventivní zmrazení vajíček v tuzemsku pouze nižší stovky žen, v roce 2026 jde ročně již o tisíce zájemkyň. Social freezing představuje způsob, jak si uchovat naději na mateřství do pozdějšího věku, kdy přirozená plodnost rychle klesá.
Mýty o kariéře a skutečné důvody zákroku
Lékaři upozorňují, že motivací žen k podstoupení zákroku obvykle nebývá upřednostnění profesní dráhy před mateřstvím. Podle předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP MUDr. Štěpána Machače jde o reakci na proměnu společnosti a partnerských vztahů. Hlavním důvodem bývá skutečnost, že ženy kolem třicátého roku věku dosud nenašly vhodného partnera pro založení rodiny. Zmrazení vajíček jim v takové situaci poskytuje klid a zvyšuje pravděpodobnost budoucího početí.
Zásadní roli hraje věk a zásoba vajíček
Ženy přicházejí na svět s konečným počtem vajíček, jejichž množství i biologická kvalita s přibývajícími lety nezvratně klesají. Reprodukční funkce navíc mohou negativně ovlivnit i další faktory, jako je kouření nebo onkologická léčba. Odborná doporučení proto uvádějí, že vhodná doba pro otevření tématu preventivního odběru nastává kolem 28 let věku.
Nejlepších výsledků dosahuje metoda přibližně do 35 let věku ženy. Po překročení této hranice již úspěšnost klesá a bývá náročnější odebrat dostatečné množství kvalitních buněk. Pro reálnou šanci na narození jednoho potomka je kolem 35 let zapotřebí přibližně 10 vajíček. Pokud žena v budoucnu plánuje dvě děti, lékaři doporučují uchovat zhruba 15 až 20 vajíček.
Průběh hormonální stimulace a odběru
Celý proces začíná hormonální stimulací vaječníků, která trvá 10 až 14 dnů a probíhá prostřednictvím každodenních injekcí. Odezvu těla lékaři pečlivě sledují pomocí ultrazvukových vyšetření a krevních testů. Vlastní odběr zralých vajíček se provádí tenkou jehlou přes poševní stěnu přímo z vaječníku pod kontrolou ultrazvuku.
Zákrok se provádí v krátkodobé anestezii nebo sedaci a je obecně hodnocen jako bezpečný, přestože hormonální aplikace i vyšetření mohou být mírně nepříjemné. Po probuzení mohou pacientky pociťovat tlaky v podbřišku srovnatelné s menstruačními bolestmi, které obvykle ustoupí během jednoho až dvou dnů.
Uchování při extrémně nízké teplotě
Získaná vajíčka se bezprostředně po odběru zmrazí při teplotě −196 °C. V těchto podmínkách je lze uchovávat dlouhodobě. Dosud publikované vědecké studie ukazují, že délka skladování nemusí mít negativní vliv na kvalitu buněk ani na budoucí výsledky oplodnění, ačkoliv data o extrémně dlouhém uchovávání jsou prozatím omezená. Preventivní krok tak poskytuje ženám nástroj, jak si uchovat možnost mateřství do doby, kdy nastanou příznivé podmínky pro rodinný život.
