Už dva a půl rok platí nová pravidla pro zemědělce v národním parku. Za tu dobu se řada polí změnila v louky nebo na nich farmáři hospodaří bez biocidů a umělých hnojiv. Ve slavné viniční lokalitě Šobes už jsou jen biovinice. Nově spravované plochy jsou přívětivější pro řadu rostlin a živočichů, lépe zadržují déšť v krajině i chrání kvalitu vody v řece Dyji. Ta je zdrojem pitné vody pro Znojmo. 

200727-sobes-600.jpg

Vinice Šobes v Národním parku Podyjí. FOTO: Pert Lazárek / Správa Národního parku Podyjí

Na nehnojených a „nestříkaných“ pozemcích jsme zaznamenali mnohem větší výskyt hmyzu, ptactva i zvěře. Na některých místech se objevily vzácné polní plevele a jinde se naopak po vytrvalých deštích neobjevily erozní rýhy. Voda kontaminovaná zbytky postřiků a hnojiv na mnoha místech již nestéká do jádrového území národního parku a řeky Dyje,“ říká expertka na zemědělství Správy Národního parku Podyjí Veronika Dubovská.

Trvalé travní porosty i orná půda a biovinice obsahují v půdě vyšší podíl organické hmoty a také zadržují v krajině mnohem větší množství vody než klasické lány řepky nebo obilnin. „Což je v periodách sucha také pozitivní přínos! Proces ekologizace zemědělské produkce v národním parku ještě sice není zcela ukončený, ale při pozorném pohledu lze již nyní spatřit jeho kladné výsledky,“ dodává Dubovská.

V lednu roku 2018 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která se týkala i změny ochranných podmínek týkajících se zemědělského hospodaření v národních parcích. Na celém území národního parku je nyní zakázáno používat biocidy a také umělá hnojiva, kejdu a vápnění. V národním parku tak lze nyní hospodařit pouze v systému ekologického zemědělství. Lidé potraviny z takových farem poznají podle známého loga „bio“.

Vlastníkům nebo nájemci hospodařícímu šetrným způsobem v národním parku přísluší finanční náhrada kompenzující jeho případnou ekonomickou ztrátu. Tato náhrada je hrazena ze Státního fondu životního prostředí.