Sucho, neúnosná vedra nebo bleskové povodně trápí hlavně obyvatele ve městech a na vesnicích. Návrh nového stavebního zákona žádnou pomoc pro rychlejší a levnější adaptaci na změnu klimatu nenabízí. Spíše naopak. Nepodporuje rozšiřování zelených a zasakovacích ploch, neurychlí slibovanou revitalizaci opuštěných a zanedbaných brownfieldů a naopak má ulehčit výstavbu na zemědělské půdě. Pokud chceme mít ve městech méně tepelných ostrovů, více zeleně a dostatek vláhy, je nezbytné vládní návrh nového stavebního zákona přepracovat.  V říjnu jde návrh zákona do prvního čtení v Poslanecké sněmovně. 

„Hlavním problémem nově navrhovaného českého stavebního práva je až příliš jednostranné zaměření se na podporu ekonomického růstu a maximální urychlení všech řízení. To však bohužel jde poměrně velmi drasticky nejen proti celospolečenským zájmům environmentálním a sociálním, ale zejména silně zasahuje do ochrany práv občanů, obcí, spolků, ale i mnohých, zejména pak menších, podnikatelských subjektů či vlastníků půdy. Návrhu nového stavebního zákona také  v podstatě chybí hlubší a účinnější mechanismy (zvláště transparentnost a elektronizace) boje s korupcí a dalšími negativními jevy, které jsou na věci územní a stavební navázané,“ upozorňuje prof. Milan Damohorský z České společnosti pro právo životního prostředí.

„Výstavba významně ovlivňuje, jak budou města i krajina schopny čelit extrémním výkyvům počasí. Nový stavební zákon usnadňuje zástavbu volných pozemků na úkor zelených a vodních ploch. Bez nich přitom bude život ve městech a na vesnicích naprosto nesnesitelný. Vrácením návrhu k přepracování máme jedinečnou šanci maléru předejít,“ říká Martin Skalský z Arniky.

„Prosazujeme takový stavební zákon, který podpoří efektivní́, hospodárné a rychlé realizace adaptačních opatření ve městech a na vesnicích. Dobrá zahraniční praxe ukazuje, že užitečná je dostatečná podrobnost v územním plánování, jedno povolení ke stavbě, které zastřešuje stanoviska všech dotčených úřadů, jež hlídají veřejný zájem nejen v oblasti životního prostředí. Český návrh zákona dává příliš velké pravomoce úředníkům stavebního úřadu a osekává pravomoce odborníků a radnic,“ doplňuje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Vláda opakovaně přiznalai, že česká města nejsou dostatečně připravena na klimatickou krizi. Návrh zákona řešící oblast stavebnictví však vůbec nepočítá s novými úkoly, které před nás staví klimatická změna. Zcela v něm chybí ekonomické nástroje pro přednostní zástavbu brownfieldů a ochranu dosud nezastavěných území. Opatření, které mají umožnit dohodu mezi developery a městy s cílem posílit finanční účast stavebníků na budování zelených a vodních ploch, jsou dobrovolná nebo zcela bezzubáii. Hrozí také snadnější zábor zemědělské půdy, o kterém mají v řadě případů nově rozhodovat stavební úřady místo orgánů ochrany zemědělského půdního fondu.

i) Problémy České republiky ve vztahu adaptace na klimatickou změnu z pohledu územního rozvoje popisují strategické vládní dokumenty:

ii) Návrh stavebního zákona a nástroje územního plánování:

  • Regulační plán – beze změny oproti současnosti. V praxi se téměř nevyužívá.
  • Dohoda o parcelaci – návrh tento nástroj ruší. 
  • Plánovací smlouvy – dobrovolné, nevyvážené závazky obce a investora, riziko „nákupu“ změn územního plánu od těch, kdo mají dostatečný kapitál.
  • Náhrada za změnu v území – jen v případě snížení hodnoty. Při zvýšení hodnoty žádný odvod povinný není.