Jak plánuje výživu pacientů, z jakého důvodu diety nefungují a proč občasný dort s kamarádkou nevadí? O proměně jídelníčku a cestě ke zdravému životnímu stylu i k sobě samému hovoří nutriční terapeutka Masarykova onkologického ústav (MOÚ) magistra Věra Andrášková.

Existují doopravdy potraviny, které mohou být nebezpečné pro naše zdraví, nebo je to pouze pověra?
Neexistují nezdravé potraviny, spíše je nezdravé jejich množství. Velký rozdíl je mezi tím, když si dám výjimečně ke kávě s kamarádkou dort, nebo zda jím každý den pět malých čokolád. Stejné je to například s grilovaným masem. Kousek jednou za čas, například při letním posezení s přáteli na zahradě, mi určitě neublíží. Grilované maso konzumované denně ovšem ano. Nejčastěji démonizovaný je pak cukr, označovaný jako bílý jed. Nemám ráda tuto cestu zastrašování. Pokud je někdo zvyklý dát si ráno malou lžičku cukru do kávy, budiž mu přáno.

Jak je to se zdravým životním stylem? Do jaké míry se podílí na našem celkovém zdraví?
Zdravý životní styl zahrnuje vyváženou stravu, pohyb, nekuřáctví, umírněnou konzumaci alkoholu a dostatečný spánek. Na celkovém stavu člověka se zdravý životní styl podílí ze třiceti až čtyřiceti procent. Důležité je, aby tělo z potravy dostalo makroživiny i mikroživiny, které potřebuje. Ovšem nezastupitelnou roli má také pohyb. Pokud bude člověk vyváženě jíst a celý den stráví sezením, projeví se to nízkou svalovou hmotou, bolestmi zad, špatnou kondicí a dalšími potížemi. Je lepší mít mírnou nadváhu a být v kondici, nežli mít nízkou hmotnost a kondici na nule.

Vera Andraskova
Mgr. Věra Andrášková vede Úsek léčebné výživy Masarykova onkologického ústavu

Co tedy může člověk dělat proto, aby žil zdravým životním stylem?
Klíčem k úspěchu je rovnováha. Dobré je sledovat, co mému tělu dělá dobře, jíst, co je pro mě zdravé. Ne každý snese například stejné množství vlákniny. Roli hraje také stres, kterému se ale nelze zcela vyhnout. Proto by se člověk neměl bát vyhledat i odbornou pomoc, a to například u psychologů a psychoterapeutů. Řada lidí se této pomoci stále brání, a přitom by jejich život mohl být mnohem kvalitnější.

Jak by měl vypadat zdravý jídelníček? Jaká jsou vaše základní doporučení?
Obecně jíme málo zeleniny a ovoce. Dobré je přidávat tyto složky potravy do jídelníčku po malých porcích. Někomu kvůli stravitelnosti vyhovuje zelenina tepelně upravená, stačí ji například krátce orestovat na troše rostlinného oleje. Ideální je jíst sezónní ovoce a zeleninu. Znamená to, že pokud je v červnu sezóna jahod, měly by se na talíři objevit. Důležitá je také konzumace ryb, ideálně dva krát do týdne, ovšem to se lidem málokdy povede. Musíme proto na tuto složku vědomě pamatovat. Dobrou cestou jsou rybí pomazánky. Člověk si na ryby v jídelníčku nenásilně zvykne. Dále bychom se měli vyvarovat náhlým výrazným změnám jídelníčku, například výrazně větším porcím zeleniny. Pokud daný jedinec není zvyklý, nemusí je dobře snášet. Vhodné je také sledovat a minimalizovat konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, zejména pak cukrovinek s obsahem nasycených tuků. Podceňovaným aspektem je také pitný režim zahrnující vodu, čaj a neslazené nápoje.

V médiích se často objevují doporučení na různé diety a výživové směry. Jaký k nim máte postoj? Na co si máme dávat pozor?
Doporučení bývají obvykle velmi líbivě a srozumitelně zpracována. Právě proto jsou tyto trendy tak povrchní. Po určitou dobu tento typ stravování funguje, přichází úbytek hmotnosti, ale v jídelníčku bývá většinou nedostatek živin pro tělo. Poměr bílkovin, tuků a sacharidů bývá porušen tím, že některá složka je výrazně omezena či úplně vynechána. Vnitřně začíná člověk strádat, protože by zapovězenou potravinu chtěl. Velmi brzy začne myslet na to, že jakmile dieta za dva až tři měsíce skončí, potravinu si opět dopřeje. Člověk si tak nefixuje zdravé návyky, což je špatně. Mnohem lepší je pomalu a postupně přetvářet talíř jídla, na který je člověk zvyklý. Pokud se na něm například nachází tučné maso a velká porce brambor, je třeba přidat zeleninu, tučné maso nahradit rybou s vysokým obsahem omega 3 mastných kyselin a zmenšit množství brambor. Ale i zmenšování porcí musí být pozvolné.

Nový rok, nová předsevzetí, změna životního stylu. Je to vhodné období ke změně?
Kterýkoliv čas je vhodný ke změně. Musí to však být moje vnitřní rozhodnutí. Je důležité, že já sama chci se svým jídelníčkem pohnout, chci pro své zdraví něco dobrého udělat. Na prvním místě by mělo být zdravotní hledisko, nikoliv přání chci být hubená. Základem by neměla být dieta, vůči které je člověk nepřátelsky nastavený, protože to přináší velká omezení. Veškeré změny by měly probíhat postupně. Pokud nejsem zvyklá jíst hodně ovoce a zeleniny, vhodné je začít třeba tím, že si do denního jídelníčku zařadím jedno jablko a jednu mrkev. Nejedná se o dietu, ale je to pozvolná změna stravovacího stylu. Změny bychom měli vnímat jako něco, co nám dělá dobře, z čeho máme radost. Za pozitivní kroky v našem jídelníčku bychom se neměli zapomenout pochválit.

Patříte k lidem, kteří si na počátku roku dávají předsevzetí?
Myslím si, že je potřeba na sobě pracovat soustavně. Vědomě si plánuji aktivity, které mi přináší radost. Moje dcerka už povyrostla, potřebuje více svého času, a tedy i já mám jiné možnosti. Nyní však i ona přišla s nápadem společných procházek a domácího cvičení. Dále se věnuji studiu angličtiny, což mě velmi baví. A každý týden jsem chodívala plavat. To mi teď, v období pandemie COVID 19, skutečně chybí.

Vera Andraskova
Úsek léčebné výživy MOÚ zajišťuje nutriční péči a poskytuje informace o výživě při onkologickém onemocnění

Jaká je vaše pozice na MOÚ, co všechno zahrnuje konkrétně vaše práce?
Jsem vedoucí Úseku léčebné výživy, pochopitelnější pojmenování je zřejmě vedoucí nutriční terapeutka. Jedná se o zabezpečení tvorby podkladů pro přípravu stravy pro pacienty i zaměstnance. Znamená to vytvořit konkrétní plán jídel a dále naplánovat složení stravy po nutriční stránce. Další část práce je klinická. V rámci MOÚ docházíme na všechna oddělení za jednotlivými hospitalizovanými pacienty. A pro ambulantní pacienty jsme dostupné v nutriční ambulanci. Nejprve provedeme nutriční anamnézu, zjistíme, jestli pacient zhubnul, zda nemá potíže s příjmem stravy, nebo čím je omezen. Může například trpět zhoršeným polykání jídla, které je nutné řešit úpravou konzistence stravy nebo doplňkovou enterální výživou. Pacienty také edukujeme. Je důležité, aby omezením a úpravě stravy porozuměli a chápali, proč a v čem je dieta omezující a adaptovali se na změny. Paradoxně někdy onkologickým pacientům říkáme: „Nemusíte jíst tolik zeleniny, potřebujete více bílkovin, tedy maso a tvaroh. Máte-li chuť na bůček, nevadí, zabezpečíte tím dostatek tuku ve stravě, a to teď vaše tělo potřebuje.“ Výživu šijeme na míru jako šaty. Výživa onkologického pacienta v léčbě je velmi specifická.

Jak moc nutriční terapeuti zasahují do skladby jídelníčku pacienta?
Složení stravy pacienta hospitalizovaným pacientům ordinuje lékař na základě dietního systému. Jedná se o popis diet a jejich složení, včetně nutričních hodnot a stručného výběru potravin, který je vázán na dodržení těchto parametrů. Nutriční terapeut pak sestavuje jídelníček, tak aby splnil všechny podmínky, a to nejen odborné, ale i provozní, technologické, personální a ekonomické. U ambulantních pacientů se jedná o výběr potravin v souladu s diagnózou s přihlédnutím k tomu, jaké stravovací návyky pacient má.

Úsek léčebné výživy úzce spolupracuje s lékaři. Jak tato spolupráce vypadá v praxi? Používáte i nějaké přístroje na měření pacientů, aby podklady pro lékaře byly co nejpřesnější?
Lékařům předkládáme návrhy úpravy stravy, u onkologických pacientů počítáme především energetickou potřebu pacienta a množství bílkovin. Když zjistíme rozdíl, navrhujeme možnosti doplnění. Příkladem může být výživa podávaná sondou nebo určená k popíjení tak zvaný sipping. Je třeba dát pozor na jeden často opomíjený fakt, a to, že obézní pacient může být někdy po nutriční stránce v horším stavu nežli pacient s nízkou hmotností. Hubený pacient má v některých případech více svalové hmoty než pacient s nadváhou. Výrazné hubnutí však není cílem ani u obézních onkologicky nemocných jedinců v léčbě. Když se pacient nemůže zvážit, měříme obvod paže, kaliperem poměřujeme kožní řasu a používáme i dynamometr. To je přístroj, který na základě stisku ruky zjistí mobilitu i svalovou sílu.

Jak je to s doporučeními na internetu, můžeme se na ně spolehnout?
Je dobré dohledat, kdo informaci publikoval, jaká odborná společnost. Onkologickým pacientům doporučuji naše webové stránky www.mou.cz a nebo www.linkos.cz. Pacientům říkám, že lepší zdroje nenajdou. Mnohdy je možné nalézt na internetu nebezpečné informace, které člověku nepomohou, ale co je horší, mohou i poškodit zdraví.

Co byste doporučila na závěr jako první krok ke zdravému životnímu stylu?
Na cestě ke zdravému stylu života je nejdůležitější netrestat se, ale mít se rád. Chtít svému tělu dávat to, po čem bude zdravé a plné energie. Veškeré změny k lepšímu je třeba realizovat po krocích a s láskou.

Váš komentář