Školám se dařilo být v průběhu nouzového stavu v kontaktu se zhruba 85% žáků. Za nejčastější důvody neúčasti na distanční výuce považují zástupci škol nízkou motivaci dětí, nekomunikaci ze strany některých rodin a také chybějící internetové připojení. Kvůli neúčasti na distanční výuce vznikly mezi školáky závažné rozdíly. Uvedená zjištění vyplývají z šetření, které prováděla Agentura mezi zástupci škol a školek ve spolupracujících lokalitách.

Na otázky šetření, které jsme organizovali v květnu a červnu letošního roku, odpovědělo sedmdesát pět zástupců základních škol. Většina uvedla, že se jim dařilo být v pravidelném kontaktu minimálně jednou týdně s alespoň devadesáti procenty žáků,“ uvedl ředitel Agentury David Beňák. Průměrný podíl žáků, se kterými byly školy v kontaktu, činil 85 % na prvním stupni a 81 % na druhém stupni. S méně než polovinou žáků byly v kontaktu pouze dvě školy na prvním stupni a pět škol na druhém stupni.

Školám se naopak nedařilo být v pravidelném kontaktu se žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, romskými žáky, žáky z ekonomicky slabých rodin a nemotivovanými žáky. Mezi důvody, které měly vliv na nízkou úroveň kontaktu se školou, uváděli respondenti nejčastěji nízkou motivaci, nekomunikaci ze strany některých rodičů a nedostupnost internetového připojení. U žáků druhého stupně uvedlo nízkou motivaci jako příčinu 76 % zástupců škol. Nízká motivace žáků ke vzdělávání přitom může mít mnoho důvodů. Často je způsobena chybějícími vzory v rodinách a nevyhovujícím bydlením, které dětem neposkytuje dostatečně klidné prostředí pro domácí přípravu. Tento problém pomáhají jindy řešit například školní kluby a různé formy doučování, které však v dané situaci nebylo možné využít.

Ke kontaktu se žáky využívaly dotazované školy nejčastěji sociální sítě, webové stránky, e-maily, různé online platformy, videokonference a telefonický kontakt. „V případě žáků, se kterými se školám nedařilo být v pravidelném kontaktu běžným způsobem, využívaly nejčastěji telefonický kontakt žáka s učitelem a předávání materiálů skrze obálky umístěné na výdejních místech. To potvrzuje naše předchozí informace od partnerů z lokalit. Ukazuje se, že tam, kde byla vůle hledat alternativní cesty, se dařilo ve výuce udržet více dětí,“ doplnil David Beňák.

Dopad situace, která vznikla v souvislosti s šířením nemoci  Covid-19 na vzdělávání žáků vnímá většina respondentů šetření jako rizikový. Upozorňují na zvyšování rozdílů mezi žáky a také na absenci pravidelného denního režimu, který podle nich žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí potřebují. „Aby mohly být v pravidelném kontaktu se všemi žáky, školy nejčastěji uváděly potřebu lepší spolupráce s rodinami a potřebu lepší technické podpory a vybavení. To se shoduje s našimi doporučeními. Je nutné zajistit, aby tyto děti nezůstaly od školy odříznuty a aby jim byla poskytnuta příležitost rozdíly ve vzdělání vyrovnat. Nabízejí se například různé formy sociálně aktivizační práce pro rodiny s dětmi spojené s doučováním“, uzavřel David Beňák.