V letošním roce vrcholí výzkumný projekt stomatologů ze Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jeho cílem bylo ověřit nový léčebný přístup k léčbě parodontitidy, chronického zánětlivého onemocnění závěsného aparátu zubů. Lékaři ve výzkumu nově spojili hojící se tkáň s acetylsalicylovou a omega-3 mastnou kyselinou.

Projekt probíhal čtyři roky pod dohledem přednostky Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU, prof. MUDr. Lydie Izakovičové Hollé, Ph.D.. V samotném výzkumu spojili své síly lékaři z parodontologického oddělení kliniky s I. patologicko-anatomickým ústavem FNUSA a LF MU a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně. Součástí projektu byl pokus na zvířeti a klinické ověření. „Snažili jsme se v projektu odpovědět na několik otázek: Je možné využít tělu vlastní hojící se tkáň k regeneraci zánětem podmíněného defektu? Lze ovlivnit průběh zánětu na úrovni syntézy mediátorů, které vedou k ukončení zánětu a obnově poškozené tkáně – lipoxinů a resolvinů? Můžeme k tomu využít acetylsalicylovou kyselinu a omega-3 mastné kyseliny? Mohl by tento přístup být využitelný v chirurgické léčbě parodontitidy?,“ vysvětluje MDDr. Filip Hromčík, lékař parodontologického oddělení stomatologické kliniky a student doktorského studia na LF MU.

Parodontitida je chronickým zánětlivým onemocněním, které vede k postupnému rozpouštění alveolární kosti kolem zubů, jejich viklavosti až ztrátě. Jde o onemocnění vyvolané zubním plakem, ale jeho negativní projevy (resorpce kosti, ústup dásně) jsou zprostředkované nepřiměřenou reakcí samotného organismu. Na původu onemocnění se podílí také genetická predispozice, životní styl a vnější faktory jako kouření a zejména zubní hygiena. Přehnaný zánět parodontu (dásně, kosti, periodontálních vazů) je způsoben neschopností organismu vypořádat se s infekcí v zubním plaku a nedostatkem za to zodpovědných buněčných mediátorů – lipoxinů a resolvinů. Jejich tvorbu/syntézu v buňkách lze vyvolat pomocí acetylsalicylové a omega-3 mastných kyselin. Pod vlivem vytvořených mediátorů se pak zastaví a „odklidí“ buňky zánětu a jejich produkty. A nejen to, podnítí přitom jiné buňky k obnově struktury a funkce postižené tkáně. „Navrhli jsme postup obohacení hojící se granulační tkáně o tyto kyseliny. Tkáň jsme po manipulaci vrátili zpět do původního ošetřeného parodontálního defektu. Zajímalo nás, jestli přítomnost obohacené granulační tkáně zlepší nebo zhorší hojení zánětu a zda přispěje k obnově kosti a dásní kolem zubů,“ popsal Filip Hromčík.

Tým nejprve na králičím modelu uměle navozené parodontitidy ověřil, že navržený postup spolu s odstraněním plaku a dráždění není horší než standardní chirurgická léčba a tedy nepoškodí pacienta. V rámci klinické fáze pak tým testoval nový postup u pacientů s pokročilou parodontitidou a výrazným úbytkem kosti kolem zubů. „Zjistili jsme, že EGT postup (enhanced granulation tissue) vede oproti standardní otevřené kyretáži k zisku asi 1 mm klinického úponu, tedy ke statisticky významnému zlepšení v hojení a příbytku parodontálních tkání – kosti a dásně. Vzhledem k hloubce defektů 5-10 mm je i jeden milimetr výrazným rozdílem. Navíc, přítomnost granulační tkáně během hojení evidentně nijak neohrozila průběh léčby.“ doplnil lékař parodontologického oddělení Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU Filip Hromčík. Zároveň za výzkumný tým dodal, že jde o přístup velice jednoduchý, snadno proveditelný a levný, oproti jiným možnostem regenerace parodontu. „Věřím, že po dalším zdokonalení by metoda mohla být využitelná i v léčbě jiných chronických zánětlivých onemocnění, jakými jsou revmatoidní artritida nebo ateroskleróza.“