Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s agenturou STEM a ČVUT prováděla v letech 2017 a 2020 šetření, která zjišťovala, jak se v čase mění ochota českých domácností zadržovat srážkovou vodu. Zatímco většina domácností žijících v rodinných domech má na vodu sud, podzemní nádrže si vybudovalo 9 % domácností, a to zejména u novostaveb.

Studie, která představuje výsledky rozsáhlého šetření, mj. ukazuje vliv dotací na rozhodování a klíčové bariéry intenzívnějšího nakládání se srážkovou vodou.

Ve srovnání s rokem 2017 se zvýšila snaha domácností zadržet na pozemku různými způsoby většinu srážkové vody o 12 procentních bodů. Zároveň se o 7 procentních bodů (z 20 na 13 %) snížil podíl domácností, které se nakládáním se srážkovou vodou vůbec nezabývají.

„Polovina domácností uvádí jako hlavní důvod využívání srážkové vody ekonomické důvody, přičemž dominuje její použití na zalévání zahrady. K vyššímu využívání vody z nebe by domácnosti motivovalo zejména výrazné zdražení pitné vody či státní dotace,“ říká Jan Macháč z IEEP. To potvrdily řízené rozhovory s vybranými domácnostmi, ze kterých vyplynulo, že dotace samy o sobě u jednodušších řešení nefungují a je třeba je kombinovat i s negativní motivací (poplatky).

Určující pro ochotu domácností zadržovat srážkovou vodu je schopnost jejího následného využití – tj. jímání vody je prostředkem, nikoliv konečným cílem. Existence doplňkového zdroje užitkové vody (studna) významným způsobem snižuje ochotu investovat do nových řešení zadržení dešťové vody.

„Vliv na ochotu domácností výrazně měnit způsob nakládání se srážkovou vodou má jednoznačně stáří členů domácnosti a životní cyklus domu,“ doplňuje Lenka Slavíková z FSE UJEP.

Schopnost české krajiny zadržovat vodu a nové přístupy hospodaření s vodními zdroji jsou předmětem rozsáhlých diskusí. Domácnosti mohou část spotřeby pitné vody nahradit zachycenou srážkovou vodou, která má parametry vody užitkové. Zároveň zadržením srážkové vody v místě dopadu se také snižuje riziko přetížení kanalizace, například při přívalových srážkách.

Bližší informace o tématu jsou součástí Zprávy pro klíčové aktéry Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu. Kompletní studie je dostupná na webu Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).

Platforma byla založena v projektu UJEP SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435) realizovaném v rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a spolufinancovaném Evropskou unií.

Váš komentář