Rituál pro ochranu zdraví dítěte, recepty, řemesla, prostě život východního Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny – to v sobě shrnuje sbírka nářečních textů pod názvem Chrestomatie jihokarpatských nářečí. Vyprávění místních posbíral autor Michal Vašíček ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR během terénního výzkumu. Kniha představuje soubor vzpomínek pozoruhodných z historického, etnologického i jazykového hlediska.

„Ve své nové knize jsem se snažil představit zejména nářečí z oblastí, o nichž se dosud příliš nepsalo,“ říká dialektolog Michal Vašíček ze Slovanského ústavu Akademie věd České republiky. Texty zejména v první části knihy tak obsahují zajímavý mix nejrůznějších jazyků zahrnujících vlivy slovenské, polské, německé a maďarské. Autor publikace však především zachytil paměť tohoto kraje, která uchovává vzpomínky na druhou světovou válku, ukrývání partyzánů a zejména na lidové zvyky, svátky, řemesla a recepty.

Velikonoce alias Velikdeň

Nejčastějšími tématy jsou zvyky spojené se svátky (zejména Velikonoce a Vánoce), se svatbami, dále příprava jídel nebo třeba zpracování lnu, konopí, předení a tkaní. Z velikonočních zvyků jedné vesnice místní vyprávějí o zavazování zvonů na Velký pátek, o polévání žen a dívek nebo jejich prostém shazování do potoka a také o svěcení typických velikonočních potravin a vrbových proutků v kostele (uveden je i příklad svěcení pálenky).

Z knihy je patrný bohorovný klid, s jakým místní obyvatelé snášeli různé snahy o své kulturní zařazení. Pamětníci například vzpomínají, že zatímco jejich rodiče měli vyučování v maďarštině, oni se učili v ruské škole, jejich děti v ukrajinské a vnuci ve slovenské. Podobně byli nejstarší obyvatelé pokřtěni v řeckokatolické církvi, později byli ale automaticky přeřazeni do pravoslavné.

Mezi nejpozoruhodnější zvyky, které se podařilo Michalu Vašíčkovi zapsat, patří rituální koupě vlastního dítěte od náhodně potkané osoby. Tento akt měl zajistit ochranu dítěte před nemocemi.

Kniha navazuje na nedávno vydanou Dynamiku jihokarpatských nářečí (2020). Autentická vyprávění lidí jsou zapsaná v leckdy velmi zvláštních nářečích (např. někde se např. vyslovuje i „ř“, ačkoli je dané nářečí jinak třeba zařadit mezi východoslovanské jazyky).

Váš komentář