Slovanský ústav Akademie věd České republiky sezval 29 odborníků z 9 evropských zemí k sestavení publikace, která zmapovala současné bádání o nářečích, která odrážení působení několika různých jazyků. Kniha vyšla pod názvem Slovanské dialekty v jazykovém kontaktu pod vedením dialektologů Mirosława Jankowiaka a Michala Vašíčka ze Slovanského ústavu. Práce se zabývá zejména sdílením slovní zásoby mezi nářečími různých jazyků v Pobaltí, v Karpatech a na hranicích Polska, Běloruska a Ukrajiny.

„Když jsme oslovovali odborníky na problematiku hraničních nářečí, samotné nás překvapilo, kolik odborníků na naši výzvu zareagovalo,“ říkají dialektologové Michal Vašíček a Mirosław Jankowiak ze Slovanského ústavu Akademie věd České republiky. První část knihy jimi sestavené knihy se věnuje právě Pobaltí a zabývá se tak například vlivy běloruštiny a ruštiny v lotyšských a litevských nářečích. Příspěvek Mirosława Jankowiaka se zaměřil na jedno pozoruhodné ruské nářečí na hranicích s Lotyšskem. Mluvčí tohoto nářečí se značnou část své historie nacházeli na území Polska a Lotyšska, což se odrazilo v jazyce, v němž se objevuje například slovo stodola, jinak ve spisovné ruštině neznámé.

Druhá část knihy se zabývá polsko-bělorusko-ukrajinským pohraničím. Zde je pozornost věnována mj. nářečím tzv. Polesí. Jedná se o archaická nářečí regionu, kam je často kladena slovanská pravlast, ale který se celosvětově nejvíce proslavil výbuchem zde situované Černobylské elektrárny. Třetí kapitola je věnována nářečím v Karpatech. Tato nářečí, která řadíme k ukrajinštině (respektive rusínštině), slovenštině, polštině a češtině, sdílejí část specifické slovní zásoby balkánského původu související s pasteveckou kulturou (např. brynza, žinčica, koliba). Michal Vašíček ve svém příspěvku hledal tyto výrazy v rusínských nářečích na východním Slovensku. Čtvrtá kapitola zmiňuje další oblasti, mezi nimiž nechybí vliv různých jazyků na česká nářečí.

Kniha Slovanské dialekty v jazykovém kontaktu je jedním z důkazů, že jazyková situace střední a východní Evropy je mnohem pestřejší, než by se na první pohled zdálo. Jsou to právě hraniční nářečí, která nám mohou dodnes sloužit jako otevřená učebnice historie vztahů mezi jednotlivými etniky. Kniha navíc ukazuje i to, jakým způsobem tato nářečí reagují na současné společenské změny.

Váš komentář