O víkendu skončilo závěrečné jednání o budoucnosti hlubinné těžby na mořském dně, které se konalo na Jamajce v sídle Mezinárodního úřadu pro mořské dno. Vlády světa – včetně té české, která má v úřadu svého zástupce – se na něm neshodly na tom, jak se postaví k tomuto nově vznikajícímu odvětví. Jednání bylo přitom poslední do doby, kdy v červenci vyprší ultimátum pro stanovení regulací tohoto nově vznikajícího odvětví. Společnosti by tak už od července mohly začít žádat u OSN o povolení ke komerčním projektům.
Louisa Casson, vedoucí kampaně Greenpeace proti hlubokomořské těžbě, řekla:
„Vlády si lehkomyslně nechávají otevřená zadní vrátka pro hlubinnou těžbu, která by mohla začít ještě letos. Nedokázaly se zbavit své zaujatosti ve prospěch hlubinné těžby. Hluboce nezodpovědný výsledek jejich jednání je promarněnou příležitostí vyslat po nedávno schválené globální dohodě o ochraně oceánů další jasný signál, že éra ničení oceánů je u konce.“
Přestože neexistují žádná pravidla a předpisy pro toto nové průmyslové odvětví, těžební společnosti tlačí na vlády pomocí kontroverzní právní kličky, kvůli níž mají jen dvouletou lhůtu na posouzení rizik a příležitostí hlubinné těžby a stanovení případných regulací. Tento proces spustil v roce 2021 prezident státu Nauru. Během uplynulých dvou týdnů proto byly vlády na jednání Mezinárodního úřadu pro mořské dno nuceny diskutovat o tom, zda zablokovat nebo povolit zahájení hlubinné těžby. Vzhledem k tomu, že se státy na žádném omezení hlubokomořské těžby neshodly, měly by zvážit a předběžně schválit jakoukoli žádost o hlubinnou těžbu kdykoli po 9. červenci.
Před hlubinnou těžbou varují vědci i domorodí aktivisté z oblastí, kterých se týká. Některé státy jako Francie, Španělsko, Německo, Chile či Nový Zéland se proti hlubokomořské těžbě vymezují a požadují její zákaz nebo alespoň dočasné moratorium, další se k této iniciativě přidávají. Postoj České republiky k hlubinné těžbě je zatím nejasný a česká delegace na proběhlém jednání nijak aktivně nevystupovala a spíše mlčela. Zároveň některé velké nadnárodní společnosti jako Google, BMW, Volvo, Samsung, Philips či Volkswagen Group, kam spadá i česká Škoda Auto, se zavázaly, že nebudou používat materiály získané těžbou na mořském dně.
Česká pobočka Greenpeace spustila v březnu letošního roku kampaň Oceány bez těžby a vyzývá ministra průmyslu Jozefa Síkelu, aby se Česko v Mezinárodním úřadu pro mořské dno přidalo na stranu států, které nechtějí překotně umožnit hlubokomořskou težbu. Během několika týdnů podpořilo výzvu přes dvacet tisíc Čechů a Češek.
