Dnes v ranních hodinách opustila „virtuální“ loď české pobočky Greenpeace pevninu a vydala se vstříc nehostinným arktickým vodám. Po třítýdenní přípravě v hamburském přístavu tak začala téměř pětiměsíční digitální plavba za ochranu oceánů a vytvoření mořských rezervací. K plavbě je možné se kdykoliv přidat na nových interaktivních webových stránkách www.zachranmeoceany.cz, kde čeká účastníky a účastnice řada úkolů. V první fázi se mohou zapojit do soutěže a správně odpovědět, kolik tun ryb se v současnosti z oceánů vyloví. Mezi odměnami pro výherce je například o zarámovaná velkoformátová fotografie, desková hra či puzzle s oceánskou tematikou.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Arktida je první zastávkou naší digitální plavby. Je to jedna z posledních nedotčených oblastí na světě, která se kvůli oteplování a tání ledovců zpřístupňuje a dostává do hledáčků průmyslových rybářů a těžařů ropy. Paradoxně právě spalování ropy a dalších fosilních paliv je příčinou změn klimatu, jejichž dopady můžeme v Arktidě pozorovat silněji než v jiných částech světa.”

V následujících třech týdnech se digitální kampaň, která se kromě interaktivních stránek www.zachranmeoceany.cz bude odehrávat především na sociálních sítích, bude věnovat především problematice těžby ropy, tání ledovců a průmyslového rybolovu a jejich dopady na místní přírodu a obyvatele.

Digitální plavba po místech, kde lodě Greenpeace působily na svých expedicích v uplynulých dvou letech, bude po Arktidě pokračovat přes Antarktidu, Indický oceán, Amazonský korálový útes a Sargasové moře do New Yorku, kde kampaň za ochranu oceánů vyvrcholí v srpnu na jednání OSN. Česká pobočka Greenpeace se pomocí této virtuální plavby připojila ke globální kampani za schválení Globální oceánské dohody, která by vytvořila síť mořských rezervací na 30 % volných mořích, tedy v oblastech za jurisdikcí jednotlivých pobřežních států.

Jan Freidinger z Greenpeace říká: 
“Kvůli změně klimatu, těžbě ropy, plastovému znečištění či ničivým dopadům nadměrného rybolovu se oceány dostávají stále pod větší tlak. Stejně jako chráníme nejcennější přírodu na souši třeba v národních parcích, musíme chránit i oceány. Teď se objevil záblesk naděje na změnu v podobě Globální dohody o oceánech, která může ochránit třetinu volných moří. I my suchozemci se o to můžeme zasadit. Třeba podpisem petice celosvětové výzvy státům OSN, nebo šířením povědomí o problémech, kterým oceány čelí.” 

Váš komentář