V ČR neexistuje prevence psychosociálního stresu u žen v době
těhotenství či po porodu. To však může mít závažné důsledky nejen pro ženy, ale i jejich děti,
u nichž je vyšší riziko duševní poruchy či narušeného psychosociálního vývoje. Duševní
poruchy u rodičů jsou v ČR stigmatizovány, což brání tomu, aby vyhledávali péči. Situaci
pomáhají změnit vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a organizace Úsměv
mámy, kteří vytvořili a nově v gynekologických ambulancích testují program screeningu
psychosociálního stresu u žen v těhotenství a po porodu. Na screening také navazuje nový
peer program Máma podporuje mámu.

75 % žen s duševními potížemi nevyhledává pomoc
„Stres spojený s přítomností duševní poruchy v těhotenství negativně ovlivňuje vyvíjející se
dítě, a to psychologickou i biologickou cestou. Přítomnost neléčené deprese, silných úzkostí
nebo psychotických příznaků znemožňuje, aby těhotná mohla s dítětem budovat mateřské
pouto (tzv. attachment). Nejen přítomnost neléčených závažných poruch znemožňuje ženě
naplňovat její mateřskou roli a věnovat se dítěti, ale i lehké a středně těžké depresivní a
úzkostné příznaky negativně ovlivňují jejich budující se vztah. Z výzkumů víme, že již časné období po porodu a prvotní komunikace dítěte s rodiči je důležitá pro jeho další
sociobehaviorální vývoj,“ popisuje MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. z Národního ústavu
duševního zdraví.

Studie NUDZ navíc ukázala, že v době pandemie COVID masivně narostl výskyt duševních
onemocnění v české populaci. Epidemiologická opatření také znesnadňují čerpání
psychologické péče a jiných možností, jak pečovat o svoje psychické zdraví. „Již před
pandemii se dle našich odhadů potýkalo s příznaky duševních onemocnění, v různé míře, až
40 000 žen v těhotenství či po porodu ročně, nyní bude toto číslo zřejmě výrazně vyšší,“
doplňuje doktor Šebela.

Screening, který pomůže duševní potíže odhalit, je naprosto zásadní pro matku i dítě – hrozí totiž, že se například úzkostné poruchy či deprese matky časem projeví i u něj. „Až 75 % žen, které zažívají na mateřské a rodičovské dovolené duševní potíže, nevyhledá odbornou péči. Aktivní vyhledávání rizikových příznaků u žen a jejich zapojení do systému péče je proto cestou, jak dostat pomoc k ženám, které ji potřebují. V případě, že je u ženy zjištěna přítomnost vyššího psychosociálního stresu, tak je jí aktivně nabídnuta pomoc,“ vysvětluje Veronika Kubrichtová z organizace Úsměv mámy. Možnosti pomoci jsou navíc poměrně široké – od zaslání informací o možnostech podpory, přes podporu peer konzultantek prostřednictvím programu Máma podporuje mámu, až po další formy psychologické či psychiatrické péče.

Z vybraných porodnic do celého Česka
Národní ústav duševního zdraví a Úsměv mámy se snaží situaci dlouhodobě zlepšit a péči o
duševní zdraví žen v těhotenství a po porodu v Česku inovovat. Screening u žen po porodu
začaly v rámci jejich projektu nejprve provádět porodnice ve vybraných nemocnicích, od
dubna letošního roku bude tento screening dostupný pilotně ve dvou desítkách
gynekologických ambulancí.

„To proto, abychom mohli zachytit ženy již v těhotenství a pomoci jim dříve – psychosociální
stres ženy v těhotenství působí negativně na vyvíjející se dítě a významně zvyšuje riziko, že se po porodu nepříznivý stav ještě prohloubí. Aktuálně sbíráme data o efektivitě screeningu a celého programu Máma podporuje mámu. Za dva roky budeme mít dostatek informací, abychom naše inovace v péči mohli akreditovat u Ministerstva zdravotnictví a pracovat na jejich zařazení do klasické péče o těhotné a ženy po porodu tak, aby tuto pomoc mohly čerpat ženy v celém Česku,“ uzavírá doktor Šebela.

Váš komentář