Leden se nám na jižní Moravě letos (v roce 2022) ukázal v mnoha různých podobách. Chvílemi byl studený s jiskřivými mrazíky, které byly vystřídány slunečními téměř jarními dny, aby se náhle změnil pod poryvy bouřlivých, studených větrů, které s burácením ohýbaly a nebezpečně lámaly větve stromů, abychom se v jeho závěru dočkali v našich nižších nadmořských výškách i nepatrné sněhové nadílky, která potěšila hlavně děti a odpočívající přírodu. Uvidíme, zda únor, který byl v loňském roce v této oblasti nejstudenějším měsícem roku, vyplní pranostiku „únor bílý, pole sílí“.
V únoru již pozorujeme, že se začíná prodlužovat den, což nám naznačuje i pranostika k 2. únoru. „Na Hromnice o hodinu více“. V přírodě začíná být více rušno. Na polích kolem silnic se začínají naparovat ve svatebním šatu bažanti. Častěji uvidíme zajíce, honící se po poli, což je součástí „zaječích namluv“, aby pak v průběhu března zaječky přivedly na svět malé zajíčky „březňačky. I veverky se v tomto období rozmnožují, ale toho si většina z nás ani nevšimne. Veverčí přítomnost prozradí zbytky okousaných šišek a šupinek na zemi v lese, jak z nich usilovně vybíraly výživná semínka. Také u lišek, probíhá období páření – kaňkování. Děje se tak v noci a ve skrytu někde v norách a pokud nenapadne sníh, na kterém bychom mohli sledovat stopní dráhy „čárování“ lišek, tak o nich ani nevíme.
Čekání na jarní zpěv ptáků
Pojednou si uvědomíme, že už nejsme obklopeni zimním tichem, občas přerušeným krákáním v únoru odlétajících havranů, či při větříků šustícími zbytky suchých listů na dubech, či habrech nebo „cinkáním“ třepotajících se křídlatých nažek javorů či zapomenutých oříšků lip.
Ano, začínají se ozývat ptáci a přinášejí nám naději brzkého jara. Ve dne můžeme slyšet, ale i vidět ptáky, kteří se k nám postupně vracejí z jihu, skřivana polního, špačka obecného, na polích se objevují čejky chocholaté, či ze svého zimoviště z Afriky se k nám na svá hnízdiště vrací husy velké, které se zde míjí s již na sever se chystajícími husami polními a běločelými. Všichni ti, kteří se vracejí z velké dálky, ale i ti, kteří pobývali celou zimu u nás jako sýkorky, vrabci, strnadi, pěnkavy, kosi, hrdličky a další, spustí naplno svou ptačí píseň.
Již od konce ledna postupně opouští svá zimoviště i sovy a vrací se do svých hnízdišť, kde probíhá jejich tok. Většina z nás si ani nevšimne, že sovy často zimu přebývají v naší blízkosti. Kalousi ušatí, či puštíci obecní zimují nejraději na nějakém jehličnatém stromě, často přímo v obcích či městech. Sedí nehnutě na větvích, zády ke kmenu (na jednom stromě jich mohou být i desítky) a jen moudře a netečně mžourají velkýma očima na nezvaného pozorovatele. To, že právě tenhle strom ve vašem okolí je ten soví, poznáme podle světlých stříkanců trusu na jeho kmenu a malých nevzhledných chuchvalců – vývržků (zbytků nestrávené potravy), kterých je pod „sovím“ stromem na zemi spousta. Jakmile se začne šeřit, soví obyvatelé ožijí a neslyšně, pomalým váhavým letem se vydají na noční lovy, aby brzy ráno, nepozorovaně, zaujali opět své místo na svém stromě.
Jarní probouzení rostlin
Změny se dějí nejen v živočišné říši, ale i v té rostlinné. Můžeme pozorovat, jak se na lískách objevují jehnědy, samčí květy, jejichž žlutavý pyl roznáší vítr nejen na nenápadné drobné samičí květy, ale i do okolí a pokud na zemi leží sníh, tak ho zbarvuje do žlutavých tónu. Běžně vidíme v trávě rozkvetlé nenápadné sedmikrásky chudobky a v zahrádkách, ale i v přírodě můžeme spatřit vykukující bílé květy sněženek, které si razí cestu i mezi zbytky sněhové pokrývky. Za slunných dnů už potkáváme bzučící včelky na proletu.
Předjaří v národním parku
V Národním Parku Podyjí můžeme při procházkách spatřit voňavě rozkvetlé lýkovce jedovaté. Na březích řeky Dyje určitě narazíme na pobytové stopy bobra evropského, neúnavného stavitele vodních hrází. Zde nás také mohou překvapit bílé koberce sněženek či opodál nehybně stojí „brodivé“ volavky popelavé. Na vodní hladině můžeme spatřit nejen plovoucí labutě, ale i další vodní ptáky jako například lysky černé a rozličné druhy kachen, které sice patří mezi tažné ptáky, ale na nezamrzající Dyji žijí celoročně.
Srncům už se objevily nové parůžky, ukryté ještě v ochranném lýčí, naopak jeleni právě v únoru svou okrasu – parohy – shazují, aby jim postupem času narostly nové. V lese, za prosluněných dní, můžeme, pokud budeme naprosto nehluční, narazit na jezevce, který prospal kus zimy a s mručením, po zimě hladový a rozmrzelý, opustil svůj „hrad“, aby se protáhl na sluníčku a našel si něco na zub.
Na cestách u řeky můžeme narazit na trus, který je plný rybích kostí a šupin – neklamný důkaz, že tu procházela vydra říční, která si takto značí své teritorium jako předzvěst nadcházejícího páření. Výří houkání, které můžeme zaslechnout po setmění, nám sděluje, že už začíná jejich tok. Ve vzduchu je již nenápadně cítit probouzející se jaro.
PUSŤTE SE DO OBJEVOVÁNÍ „MÉHO MĚSÍCE ÚNORA“
Co budete potřebovat:
• Můj kalendář na měsíc únor 
Kalendář na měsíc únor (178,36 KB), 
Kalendář na měsíc únor (164,50 KB)
• Výhled z okna, či návštěva přírody
• Venkovní teploměr (teplotu zapisujte pravidelně ve stejnou dobu)
• Co se ještě může hodit: dalekohled, klíč k určování květin či živočichů (lze využít i internet)
Jedna důležitá poznámka k měření teploty: V kalendáři jsme vynechali čas měření a je na vás v kolik hodin budete teplotu zapisovat. Důležité ale je, aby to bylo ráno vždy ve stejný čas.
Budeme rádi, když se s námi opět o své únorové kalendáře podělíte. Stačí je oskenovat a poslat do 15. března na emailovou adresu infocentrum@nppodyji.cz. Nezapomeňte do mailu uvést své jméno a příjmení, věk a obec nebo město – či přírodní lokalitu, kde jste svá pozorování prováděli. Autory vybraných kalendářů odměníme opět zajímavými cenami z naší produkce.
KŘÍŽOVKA
Máte únorovou přírodu v malíku? Zkuste to naší křížovku (185,84 KB) ( křížovku (1,07 MB))
DŮLEŽITÁ DATA
2. 2. Světový den mokřadů
11. 2. Světový den nemocných
12. 2. Den červené ruky
14. 2. Světový den léčby zvukem
21. 2. Mezinárodní den mateřského jazyka
21. 2. Mezinárodní den boje proti kolonialismu
22. 2. Mezinárodní den skautů – Den sesterství
Řešení křížovky (199,13 KB)
