Evropská komise dnes předkládá ambiciózní strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, aby se tyto osoby mohly plně zapojit do společnosti, a to za stejných podmínek jako ostatní v EU i mimo ni, v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a Listinou základních práv Evropské unie, které stanoví rovnost a nediskriminaci jako základní pilíře politik EU. Osoby se zdravotním postižením mají jako ostatní lidé právo zapojovat se do všech oblastí života. Za poslední desetiletí se sice zlepšil přístup v oblasti zdravotní péče, vzdělávání, zaměstnání, rekreačních aktivit a účasti na politickém životě, ale mnohé překážky stále přetrvávají. Je načase zintenzivnit činnost na evropské úrovni.

Nová strategie vychází z předchozí Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 a přispívá k provádění evropského pilíře sociálních práv, k němuž Komise tento týden přijme akční plán, který slouží jako kompas pro politiky zaměstnanosti a sociální politiky v Evropě. Strategie podporuje provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová uvedla: „Ochrana práv osob se zdravotním postižením musí být nedílnou součástí našich kroků, a to i při reakci na koronavirus. Lidé se zdravotním postižením patří k těm, které koronavirová krize zasáhla nejvíce. Musíme usilovat o to, aby se kvalita života osob se zdravotním postižením zlepšila a aby byla zaručena jejich práva!“

„Evropský projekt od samých počátků cílil na odstraňování překážek. Jeho hlavní myšlenkou byla Unie v rozmanitosti. Mnoho osob se zdravotním postižením však nadále čelí překážkám, například když hledají práci nebo využívají veřejnou dopravu,“ uvedla komisařka pro rovnost Helena Dalliová. A doplnila: „Osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost zapojovat se rovným dílem do všech oblastí života. Vést nezávislý život, učit se v inkluzivním prostředí, pracovat ve vhodném prostředí. Takové podmínky musíme zajistit všem občanům, aby měli možnost rozvoje a životního naplnění.“

Posílit rovnou účast a zákaz diskriminace

Desetiletá strategie stanoví klíčové iniciativy týkající se tří hlavních témat:

  • Práva EU: Osoby se zdravotním postižením mají stejné právo jako ostatní občané EU přestěhovat se do jiné země nebo se zapojit do politického života. Na základě zkušeností s pilotním projektem, který probíhá v osmi zemích, navrhne Evropská komise do konce roku 2023 pro všechny země EU evropský průkaz osob se zdravotním postižením, který usnadní vzájemné uznávání statusu osob se zdravotním postižením mezi členskými státy, a pomůže tak osobám se zdravotním postižením využívat práva na volný pohyb. Komise bude rovněž úzce spolupracovat s členskými státy s cílem zajistit účast osob se zdravotním postižením ve volebním procesu v roce 2023.
  • Nezávislý život a samostatnost: Osoby se zdravotním postižením mají právo žít nezávisle a zvolit si, kde a s kým chtějí žít. Na podporu nezávislého života vypracuje Komise pokyny a zahájí iniciativu na zlepšení sociálních služeb.
  • Nediskriminace a rovné příležitosti: Cílem strategie je chránit osoby se zdravotním postižením před jakoukoli formou diskriminace a násilí. Jejím cílem je zajistit rovné příležitosti a přístup ke spravedlnosti, vzdělání, kultuře, sportu či cestovnímu ruchu. Rovný přístup musí být zaručen také ke všem zdravotnickým službám a zaměstnáním.

Není možné zapojit se do společnosti stejně jako ostatní, pokud vaše prostředí (fyzické nebo virtuální) není přístupné. Díky pevnému právnímu rámci EU (např. Evropský akt přístupnostisměrnice o přístupnosti internetových stránekpráva cestujících) se sice přístup zlepšil, mnoho oblastí však dosud není upraveno pravidly EU a panují rozdíly v přístupnosti budov, veřejných prostor a některých druhů dopravy. Evropská komise proto v roce 2022 zřídí evropské středisko zdrojů „AccessibleEU“, aby vybudovala znalostní základnu informací a osvědčených postupů týkajících se přístupnosti napříč odvětvími.

Plnění cílů strategie: úzká spolupráce se zeměmi EU a začleňování do vnitřních a vnějších politik

Splnění cílů strategie bude vyžadovat pevné odhodlání všech členských států. Země EU jsou při provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením klíčovými aktéry. Komise zřídí platformu zdravotně postižených, která bude sdružovat vnitrostátní orgány odpovědné za provádění úmluvy, organizace osob se zdravotním postižením a Komisi, aby se podpořilo provádění strategie a posílila spolupráce a výměna informací při provádění úmluvy. Platforma bude mít komplexní on-line přítomnost a zajistí kontinuitu činností v průběhu roku. Osoby se zdravotním postižením budou zapojeny do dialogu a budou součástí procesu provádění strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030. Komise problematiku zdravotního postižení začlení do všech politik a hlavních iniciativ EU. Vzhledem k tomu, že práva osob se zdravotním postižením nekončí na hranicích Evropy, bude Komise prosazovat práva osob se zdravotním postižením celosvětově. Touto strategií posílí EU svoji úlohu zastánce práv osob se zdravotním postižením. EU bude využívat nástroje, jako je technická pomoc a finanční programy, podpora prostřednictvím delegací EU, politické dialogy a činnost na mnohostranných fórech, s cílem podpořit partnerské země v jejich úsilí o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a poskytnout pokyny k provádění cílů udržitelného rozvoje způsobem zohledňujícím začleňování těchto osob.

Souvislosti

Jak oznámila předsedkyně von der Leyenová, Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 přispívá k vytváření Unie rovnosti, stejně jako strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a strategický rámec EU pro romskou menšinu.

Průlomem při prosazování práv osob se zdravotním postižením byla Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou OSN přijala v roce 2006. Jejími smluvními stranami jsou všechny členské státy a navíc se jedná o první úmluvu o lidských právech, kterou uzavřela rovněž EU. Strany úmluvy jsou povinny prosazovat, chránit a dodržovat lidská práva všech osob se zdravotním postižením a zajistit jejich rovnost podle zákona. S touto strategií poskytuje Komise rámec podporující opatření EU a členských států k provedení úmluvy.

Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 připravila půdu pro bezbariérovou Evropu, a to například směrnicemi, jako je evropský akt přístupnosti, který vyžaduje, aby klíčové produkty a služby, jako jsou telefony, počítače, elektronické knihy, bankovní služby a elektronické komunikace, byly přístupné a použitelné pro osoby s různým zdravotním postižením. Práva cestujících v EU zajišťují, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k silniční, letecké, železniční nebo námořní dopravě. Prostřednictvím politik mezinárodní spolupráce se EU rovněž ujala vedoucí úlohy na celosvětové úrovni při podpoře začleňování a plného zapojení osob se zdravotním postižením.

Váš komentář