Také ve třetím čtvrtletí letošního roku Češi šetřili elektřinou. Její spotřeba meziročně klesla o takřka 4 %, nejvýrazněji u domácností, které překročily pětiprocentní hranici úspor. Snížila se i výroba elektrické energie, pokles proti loňskému roku byl více než 13 %.

Naposledy se spotřeba elektřiny zvýšila v posledním kvartálu roku 2021, od té doby ERÚ ve svých čtvrtletních zprávách zaznamenává její pokles. Nejinak tomu bylo i letos ve třetím čtvrtletí, kdy Česko spotřebovalo 12,9 TWh elektřiny, tedy o 3,7 %[1] méně než v loňském roce (podrobněji v aktuální zprávě o provozu elektrizační soustavy zde).

„Kromě velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila spotřeba ve všech kategoriích odběratelů, nejvíce u domácností. To bylo způsobeno jak velmi vysokými teplotami ovzduší v září, tak dlouhodobými úspornými opatřeními na straně zákazníků,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Konkrétně spotřeba elektřiny v domácnostech meziročně klesla o 5,3 %, u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 4 % a u podnikatelů na hladině nízkého napětí o 1,5 %. V kategorii velkoodběru z velmi vysokého napětí došlo k nárůstu o 2,8 %. Spotřeba (celková pro všechny kategorie) klesala ve všech měsících sledovaného období, přičemž zatímco v červenci (-2,5 %) a srpnu (-2,9 %) obdobně, v září dvojnásobným tempem (-5,7 %).

Kromě spotřeby elektřiny ve třetím čtvrtletí klesla i její výroba, a to ještě výraznějším způsobem. V České republice se vyrobilo celkem 16,2 TWh netto elektřiny, meziročně o 13,2 % méně[2].

Nejvíce energie pocházelo z jaderných (6,7 TWh) a parních (6,6 TWh) elektráren, byť oba typy svou výrobu meziročně snížily – první jmenované o 3,2 %, druhé dokonce o 24,5 %. Ještě výrazněji klesla výroba z vodních elektráren (-40,4 %), produkce klesla také u plynových a spalovacích elektráren (-5,5 %). Naopak větší množství elektřiny vyrobily přečerpávací (+36,4 %), větrné (+13,8 %), paroplynové (+8,6 %) a fotovoltaické elektrárny (+4,4 %).

Česká republika ve třetím čtvrtletí zůstala vývozcem elektřiny. Přeshraniční saldo činilo -2,5 TWh, export tedy přesahoval import, a to ve všech měsících sledovaného období. Meziročně ovšem hodnota salda poklesla o 39,3 %.

[1] Hodnota i procentuální rozdíl se vztahují k netto spotřebě (bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě). Brutto spotřeba činila 15,1 TWh, meziroční pokles představoval 4,5 %.

[2] Brutto výroba dosáhla 17,4 TWh, meziročně klesla o 13,3 %.

Váš komentář