Zhruba před rokem vyvolal řadu diskusí způsob, jakým Cermat v maturitním testu bodoval úlohu 11 o úhlech. Pro připomínku, jednalo se o úlohu, která měla podle zadání dvě řešení, a to 248° a 112°, ale v Klíči správných řešení je dodnes uvedeno jen to první. Na chybu upozornil Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno.

Nyní Městský soud v Praze upozornil na další chybu. Tentokrát se týká správního řízení, které má maturanty bránit před selháním systému včetně chyb v zadání maturitních úloh. Zrušil rozhodnutí ministerstva školství, jež odmítlo změnit výsledek v testu na základě žádosti o přezkum. Tu podal maturant, pro kterého chybějící bod za úlohu č. 11 znamenal, že v testu z matematiky neuspěl. Neúspěšný žadatel napadl postup ministerstva správní žalobou, neboť se v odůvodnění svého rozhodnutí vůbec nezabývalo jeho námitkami.

Soud rozhodnutí ministerstva zrušil a uložil mu, aby se napodruhé s námitkami žalobce řádně vypořádalo. Soudu nestačil ani odkaz na tvrzení člena Nezávislé odborné komise MŠMT doc. RNDr. Eduarda Fuchse, CSc., podle něhož slovo „úhel“ ve standardní školské terminologii značí i „velikost úhlu“, přičemž ze zadání úlohy č. 11 je zjevné, že studenti hledají velikost jiného úhlu a nemohli být zadáním úlohy uvedeni v omyl. Úřad odkaz připojil, když se k žalobě vyjadřoval.

Tvrzení Eduarda Fuchse, podle nějž je v maturitním testu „školská“ matematika platnější než matematika bez přívlastku, přitom zpochybnil sám Cermat. Vyšlo totiž najevo, že u úlohy č. 11 potají uznával jako správnou odpověď nejen samostatný výsledek 248° uvedený v Klíči, ale i dvojici výsledků 248° a 112°. Proti rozsudku může ministerstvo ve lhůtě dvou týdnů podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, k tomu řekl: „Maturant musí vycházet pouze z toho, co si přečetl. Co je psáno, to je dáno. Povinností autora bylo připravit zadání tak, aby jednoznačně vedlo na výsledek, k němuž má maturant dojít. Nesměl předpokládat, že si je maturant svévolně doplní sám.
Cermat i E. Fuchs zjevně pokládají výsledek 248° za správnější. Tím ovšem zpochybňují samotný základ matematického uvažování – v něm nelze vycházet z předpokladu, který v zadání chyběl. To by pak Cermat netestoval znalost matematiky, ale schopnost empatie.
Ani jeden z výsledků 248° a 112° není sám o sobě úplným řešením té úlohy, která byla v testu. Jako částečná řešení jsou ovšem výsledky rovnocenné – k oběma mohli žáci dospět také zcela bizarním postupem. Postup konkrétního maturanta však nikdo nezná, protože ho podle pravidel nezaznamenával. Pokud Cermat dával bod za výsledek 248°, musí dávat bod i za výsledek 112°, který uvedl žalobce. Podle rozsudku je to soudu jasné. Pokud to není jasné Cermatu ani ministerstvu, pak by s tím měl ministr školství co nejdříve něco udělat.“

Na stránce Maturitní data – odtajněno je ke stažení odborné vyjádření, které podrobně vysvětluje podstatu problému. Maturant o ně opřel svou žalobu a soud svůj rozsudek.