Stravují nás akutní události pandemie a její následky, blížící se volby, mezinárodní zápletky a proměny pracovního trhu. Naší pozornosti by však neměl unikat vývoj v těch oblastech, které byly ještě nedávno nejžhavějšími zprávami a stále představují důležité trendy globálního dění, a to je stále probíhající migrace a problémy soužití přistěhovalců s obyvatelstvem hostitelských zemí. Zdánlivě se tyto záležitosti pro mnoho našich občanů týkaly jen cizích zemí. Naše země se moc neotvírá. Globální procesy ale chtě nechtě působí také v České republice a přivedly k nám již více než 650 tisíc dlouhodobě žijících obyvatel jiného než zdejšího původu.

Problémy soužití s cizinci sice u nás netvoří významnější část veřejné komunikace, ale to snad právě pro nevelký podíl těch, kdo mezi námi žijí (něco přes 6 %). Ze zkušeností v jiných zemích však víme, že nedostatečná podpora integrace obyvatel z jiného prostředí se z dlouhodobého hlediska stává zdrojem mnoha nesnází, které někdy přerůstají v lokální nepokoje a konflikty.

Od roku 2016 máme k podpoře nekonfliktního soužití s cizinci aktualizovanou Koncepci integrace cizinců, která má tvořit rámec meziresortní spolupráce důležitých orgánů ČR v této oblasti. Při porovnání míry naplňování této koncepce s únorovým Akčním plánem integrace a inkluze 2021-2027 Evropské komise shledáváme ale některé zaostávání, a to zejména v následujících oblastech:

  • Přestože stát integraci cizinců deklarativně podporuje jako významný nástroj sociální koheze, v politických programech se o konkrétních nástrojích příliš nemluví. Hlavní část integrační podpory garantované ministerstvem vnitra spočívá v asistenci při vyřizování dokumentů, popřípadě v poskytování nově povinného, ale i pro účastníka zpoplatněného čtyřhodinového adaptačně-integračního kurzu. Integrační služby jsou však dostupné jen ve větších městech, chybí dostatečná kapacita dostupných jazykových kurzů a systematická podpora skutečné integrace na místní úrovni a metodická pomoc pro plné využívání evropských fondů. Platí to pro programové období 2021-2027, a to zejména pro Evropský sociální fond plus, Azylový a migrační fond a Evropský fond pro regionální rozvoj na podporu programů spojených se vzděláváním, nabýváním dovedností nebo studiem jazyka.

 

  • Akční plán Evropské komise zdůrazňuje: „Školy mají potenciál být opravdovým centrem integrace pro děti a jejich rodiny. Vyšší zapojení dětí migrantů a dětí s migrační zkušeností v základním a středním vzdělání může mít značně pozitivní efekt na jejich osobní rozvoj, ale potenciálně i na začlenění jejich rodin. V takovém případě však musí být zajištěno poskytnutí dostatečné podpory pro kulturně a jazykově odlišné děti.“ V ČR je v současné době na 48 tisíc dětí cizinců v předškolním a školním věku, kterým náš stát ukládá povinně se vzdělávat. Jazyková příprava poskytovaná českým vzdělávacím systémem je dosud nedostačující a je způsobená nedostatky v legislativě a financování. Hlavní zátěž je pak na školách, které jinde dostatečnou podporu nemají. Někteří žáci nemají nárok na žádnou podporu, podle školského zákona je podpora jen pro žáky cizince, žáci s českým či dvojím občanstvím a s migrační zkušeností nemají nárok. Mělo být více využíváno evropských fondů, zejména na programy spojené se vzděláváním, nabýváním dovedností nebo studiem jazyka, a to s ohledem na pečlivě identifikované potřeby v národním i lokálním měřítku.

 

  • Velmi vážnou překážkou v procesech integrace a inkluze může být nedostatečný přístup ke zdravotnickým službám vzhledem k tomu, že ovlivňuje všechny aspekty života, včetně vzdělávání a zaměstnání. Protože přístup migrantů do systému veřejného zdravotního pojištění u nás je v řadě aspektů komplikovaný, dochází ke zneužívání této situace ze strany komerčních poskytovatelů zdravotního pojištění. Snad nejkřiklavější je, že děti cizinců s legálním dlouhodobým pobytem v ČR nemají přístup do veřejného zdravotního pojištění, a to ani děti zde legálně pracujících cizinců. Ti mají nárok pouze na komerční zdravotní pojištění, které má řadu výluk. Předčasně narozené děti často pojišťovny odmítají pojistit, a tak vstupují do života se stotisícovými dluhy. Evropská komise doporučuje spolupráci s jednotlivými členskými zeměmi v procesu ustanovení rovného přístupu ke kvalitní a dostupné zdravotnické péči, která bude podporovaná uvedenými evropskými fondy.

Popsané oblasti představují nejnaléhavější potřebu urychlené změny. Společenskému ovzduší v ČR by prospěl významnější obrat v postoji k soužití s obyvateli jiného původu. Svědčí o tom i demografický vývoj v našich zemích a zavazuje nás k tomu také dědictví židovských a křesťanských tradic, na které se někdy odvolávají i ti, kdo vlastně ani netuší, že současná západní kultura chápání vnitřního míru a lidských práv vyrůstá právě z těchto tradic a prokazuje svou životnost právě díky jejich uplatňování.

Váš komentář