Světlejší lesy s mohutnými stromy jsou klíčové pro udržení druhové rozmanitosti, zejména hmyzu. Kvůli změnám v hospodaření ale takových lesů ubývá, v oblasti Soutoku se jejich podíl snížil za posledních osmdesát let o 85 %. AOPK ČR prořeďování porostů lesníkům na některých místech proplácí, aby se pestrost zdejší přírody zachovala i do budoucna.

Mohutné duby s nízko založenou korunou a alespoň částečně osluněné jsou nejvýznamnějším nositelem biodiverzity saproxylických druhů hmyzu v oblasti nad soutokem řek Moravy a Dyje. Nynější způsob pěstování dubu v hustém zápoji ale vznik takových stromů neumožňuje. Jeho výsledkem jsou naopak relativně tenké a vysoké duby s redukovanou korunou (viz obrázek č. 1). Jejich dřevo je sice lépe zpeněžitelné, stromy samotné jsou ale v důsledku minimální listové plochy méně odolné vůči případným škůdcům či patogenům (např. tracheomykózy), z biologického hlediska jsou porosty nesrovnatelně chudší. Světla v lesích přitom bývalo ještě v nedávné minulosti mnohem více než nyní. Na samotném Soutoku došlo k poklesu rozlohy světlých lesů ze 40 % v roce 1938 na pouhých 6 % v současnosti.

Podstatná část druhového bohatství Soutoku tak závisí na posledních dubových mohykánech na loukách i v porostech, svědcích dnes už opuštěného způsobu hospodaření. A těch poměrně rychle ubývá – kromě poklesu hladiny spodní vody po vodohospodářských úpravách řek Moravy a Dyje trpí staroduby v porostech konkurencí mladších a vyšších stromů, které je obírají o větlo i poslední dostupnou vodu. Mračna se tak stahují nad krascem dubovýmpáchníkem hnědým i desítkami vzácných druhů kovaříků, tesaříků nebo potemníků. Také pro vědu nově popsaný druh brouka, kožojed moravský, byl na Soutoku v roce 2012 nalezen na starém solitérním dubu (jeho blízcí příbuzní žijí ve starých stromech, obývají zde opuštěné chodby jiného hmyzu).

AOPK ČR tak od roku 2016 financuje prořeďování porostů a jejich okrajů. Takové zásahy proběhly například na Pohansku nebo Týneckých flecích (navrhovaná přírodní památka o rozloze 19 ha) a Saufangu (navrhovaná přírodní památka o rozloze 12,5 ha) na Tvrdonicku. Opomenuty nezůstaly ani biologicky cenné lesy mimo oblast EVL Soutok-Tvrdonicko – v NPP Rendez-vous nebo na Pálavě (v Milovickém lese a na Děvíně). Pozornost se při výběru soustředila především na duby, ale v menší míře byly uvolněny i další významné dřeviny jako jilmy nebo hrušně. Kromě okolních vzrostlých stromů odstranili lesníci také hustý podrost keřů a mladých stromků tak, aby byly dostatečně osluněny i kmeny vybraných jedinců. Tím však práce nekončí, v pravidelných cyklech bude nutné vyřezávat zmlazující dřeviny.

Více světla v porostech zároveň umožní mladším dubům zmohutnět a vytvořit si širší koruny tak, aby mohly v horizontu několika málo desítek let nahradit dožívající staroduby.

Za cílené prosvětlování porostů bylo Lesnímu závodu Židlochovice během let 2016-2020 vyplaceno více než 800.000 Kč z prostředků Programu péče o krajinu.

Obr. 1: Slabě rozvinutá koruna stromu vyrůstajícího v hustém porostu (vlevo) a v široká koruna stromu rostoucího ve světlém lese s dostatkem prostoru (vpravo)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Váš komentář