Víří se diskuse, zda a proč se má na přední straně obalu potravin umístit zdravotně podmíněné logo, které by informovalo spotřebitele z hlediska výběru potravin pro své zdraví. Zjednodušení je sice velmi jednoduché, ale funguje. Možná to trochu obrazně připomíná tlak na nošení roušek v pandemii… A víte, že 10 Kč do prevence zdraví by brzy přineslo profit 17 Kč v ekonomickém výkonu země! Takový je výsledek analýz zdravotnictví a ekonomiky pro ČR. (Read also in EN…)


Aby se dalo pokračovat v diskusi okolo FoPL, je třeba se vrátit k základním vědeckým a politickým dokumentům, které vedly k politice prevence. Pro zdravotní sféru jsou to staré známé dokumenty, které jsou sumarizovány WHO.

Ministři EU, včetně ČR, přijali deklaraci a závazek o výživě a nepřenosných onemocněních už v roce 2013

V červenci 2013 ministři zdravotnictví evropské části WHO členských států přijali Vídeňskou deklaraci o výživě a nepřenosných onemocněních v kontextu strategie Zdraví 2020. Tato deklarace uznala vysokou zátěž nemocí způsobené nezdravým stravováním v mnoha zemích regionu a vyjádřila zvláštní znepokojení nad nárůstem nadváhy a nadměrné hmotnosti, zejména obezity u dětí.

Vídeňská deklarace obsahovala závazek přijmout „rozhodné opatření ke snížení tlaku na uvádění potravin na trh u dětí s ohledem na potraviny s:

  • vysokým obsahem energie
  • nasycených tuků a trans-mastných kyselin*
  • volných cukrů
  • soli

* od 1.4.2021 EU konečně stanovila legislativní limit pro trans-mastné kyseliny, nemusí tedy být označovány na štítku potravin, kontroluje to stát

Společný politický nástroj k profilování živin

Dohoda byla vypracovat a zavést společný politický přístup, které by mimo jiné podporovaly využívání společných nástrojů pro profilování živin.  Vývoj regionálního společného nástroje pro použití nebo přizpůsobení v rámci regionálního členskými státy v celé Evropě (na dobrovolném základě, s ohledem s přihlédnutím k individuálním vnitrostátním podmínkám) byl od té doby označen za klíčovou činnost v rámci evropského programu pro potraviny a výživu 2015-2020.

Výživový profil byl primárně pro děti – překážka – jak klasifikovat potraviny

Model výživového profilu byl vyvinut WHO, Regionálním úřadem pro Evropu, v reakci na tento mandát a byl navržen speciálně za účelem omezení uvádění potravin na trh pro děti. Zpráva Regionálního úřadu z roku 2013 úřadu uvedla, že jen málo zemí v evropském regionu má plně zavedena omezení uvádění potravin na trh pro děti.  Jedním z důvodů, ne zcela optimálního pokroku v politice rozvoje, může být obtížné překonání výzvy, kterou představuje např. klasifikovat potraviny, jejichž uvádění na trh by mělo být omezeno, což zase vyplývá z nedostatku vhodného modelu nutričního profilu nebo jiného způsobu klasifikace potravin.

Jen několik zemí v EU zatím používalo profil živin

Několik zemí na světě vyvinuly nebo vyvíjejí nutriční profil živin. Z 53 zemí v regionu pouze Dánsko, Irsko, Norsko a Spojené království používají profil živin. v souvislosti s omezeními uvádění na trh. WHO se snaží pomáhat členským státům při vývoji nutričního modelů výživových profilů od roku 2009. Rámec hlavních zásad a manuál byl vyvinut a testován v praxi v šesti různých zemích.

Reakce EU je snaha o FoPL – klasifikace potravin, nikoli expoziční podíl

Už nařízení EPR č. 1169/2011 definuje výživové hodnoty na štítku a složení potravin. Opakování analytických údajů na přední straně se v řadě zemí neosvědčilo, proto je tu snaha zjednodušit “zdravotní charakter” u balených potravin v rámci několika skupin potravin.

Testování upřednostnilo agregované informace FoPL – zjednodušení a rychlost

Agregovaná informace byla testována vědeckými postupy a meta-analýza  říká, že cca 80 % spotřebitelů chápe význam značení FoPL. Testováno ve více než 12 zemích EU. Ovšem 20% lidí s tím nesouhlasí. Nakonec je to docela pěkný výsledek vědeckého výstupu.

Vzdělávání a vysvětlování, jak systém použít

Ať bude schválený systém zdravotního značení jakýkoli, je nutné lidem systém vysvětlit a nikoli “základní zdravotní profil potravin” (postavený na neinfekčních onemocněních – CVD, rakovina, diabetes, obezita, atd.) věci mlžit.

Potřebuje ČR takový zdravotní profil na potravinách?

Většina zdravotníků, kteří výživě a prevenci rozumí, s tím souhlasí. ČR je jedna z nejhorších zemí v Evropě z hlediska zdravotní prevence (společně s Litvou). Nedávno byla taková nezávislá zpráva (HN, Zdravotnictví a ekonomika, McKinsey), veřejně publikována v médiích.  Potenciál zlepšení zdraví je obrovský a ještě větší je ekonomický profit země.  10 Kč do prevence zdraví by brzy přineslo profit 17 Kč v ekonomickém výkonu země! A to stojí za investice do prevence zdraví a pozitivní myšlení! Je třeba o tom veřejně hovořit a především jednat… Samotné proklamace změny nepřinesou.

Váš komentář