V Česku stále neexistuje závazné zadání státu na žádoucí kvalitu absolventů učitelských programů. 

Právě v těchto dnech běží přijímací zkoušky na vysoké školy. Od září pak na školy nastoupí i budoucí pedagogové. V době pandemie se ještě více ukázalo, jak je kvalita učitelské práce a pedagogických kompetencí důležitá. Příprava budoucích pedagogů také musí reagovat na měnící se cíle a obsah vzdělávání.

„Z dostupných dat vyplývá, že i přes postupné změny ve vzdělávání budoucích učitelů stále chybí příprava na budoucí profesi v celé její šíři a realitě – ať už se jedná o samotné vedení třídy, práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, stanovování cílů a efektivní sledování vzdělávacího pokroku žáků, či např. spolupráci a komunikaci s rodiči,“ vysvětluje analytik EDUinu a autor kapitoly Auditu vzdělávacího systému Karel Gargulák. V textu upozorňuje na to, že strategické dokumenty už dvacet let vládu úkolují ke změně přípravného vzdělávání učitelů. Jasné pojmenování dovedností, či lépe kompetencí, které si má budoucí pedagog během přípravy osvojit, ale stále chybí.

Gargulák ve svém textu upozorňuje, že podle závazných požadavků je na pedagogických fakultách a fakultách připravujících učitele praxe ve většině typů kvalifikačních programů zastoupena podílem pouze kolem deseti procent. „Po proměně vysokoškolské legislativy se ministerstvo školství své role regulátora chopilo spíše opatrně a to, jak bude učitelská příprava konkrétně vypadat, je primárně v rukou fakult, přičemž to staví na jejich cílech, vůli a současných kapacitách – personálních a hlavně finančních,” popisuje Gargulák. Přitom právě jasně stanovené standardy mohou vymezit představu o cílech, podobě a nutných oblastech a nárocích na přípravu budoucích pedagogů.

I přesto se ale pomalu některé fakulty či konkrétní studijní programy mění:

  • Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity vytvořila pedagogicko-psychologický modul, který je soustředěný na efektivnější přípravu pro práci ve třídě
  • Filozofická fakulta Univerzity Pardubice připravila novou akreditaci pro výuku budoucích učitelů anglického jazyka – praxe v magisterském programu má podobu tzv. klinických dní – v jednom semestru jsou studenti dokonce na praxi ve škole 3 dny v týdnu po dobu několika měsíců.
  • Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity chce výrazně posílit pedagogickou reflektovanou praxi na základních a středních školách. Mění se i další pracoviště připravující budoucí učitele.

„Po letech stání na místě mohou posuny v přípravě učitelů podpořit opatření schválené Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Podobně jako předchozí strategie, i tato dává MŠMT za úkol vytvořit zmiňovaný kompetenční profil učitele a komplexní koncepci pregraduální přípravy budoucích učitelů. Můžeme jen doufat, že se na jednotlivé závazky, opatření a plány najdou i finanční prostředky,“ uzavírá Karel Gargulák.

Váš komentář