Evropská komise dnes zveřejnila vůbec první celounijní zprávu o právním státu. Dnešní zpráva zahrnuje příspěvky z každého členského státu a popisuje jak pozitivní, tak negativní vývoj v celé EU. Zpráva ukazuje, že mnoho členských států dosáhlo vysokého standardu právního státu, ale významné výzvy v oblasti právního státu v EU existují. Zabývá se rovněž významným vývojem vyplývajícím z mimořádných opatření přijatých členskými státy v důsledku koronavirové krize. Ve zprávě se popisují čtyři hlavní pilíře se silným dopadem na právní stát: vnitrostátní systémy soudnictví, protikorupční rámce, pluralita a svoboda sdělovacích prostředků a další institucionální otázky týkající se brzd a protivah, které jsou zásadní pro efektivní systém demokratické správy věcí veřejných. 

Cílem nové zprávy o právním státu je rozšířit stávající soubor nástrojů EU o nový preventivní nástroj a zahájit inkluzivní debatu a nastolit kulturu právního státu v rámci celé EU. Zpráva by měla pomoci všem členským státům prověřit, jak lze problémy řešit, jak se mohou navzájem poučit ze svých zkušeností a ukázat, jak lze právní stát dále posilovat při plném respektování vnitrostátních tradic a ústavních systémů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Právní stát a naše sdílené hodnoty představují základ našich společností. Jsou součástí naší společné identity jakožto Evropanů. Právní stát chrání obyvatele před vládou mocných. Přestože máme v EU velmi vysoké standardy právního státu, potýkáme se v dané oblasti rovněž s rozličnými problémy. Evropská komise bude i nadále ve spolupráci s vnitrostátními orgány hledat řešení, jež by lidem zaručila práva a svobody v každodenním životě.“

Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová uvedla: „Dnes zaplňujeme důležitou mezeru v našem souboru nástrojů na podporu právního státu. Tato nová zpráva poprvé analyzuje všechny členské státy stejným způsobem s cílem identifikovat trendy v oblasti právního státu a pomoci zabránit vzniku závažných problémů. Každý občan si zaslouží, aby měl přístup k nezávislému soudci, mohl těžit ze svobody a plurality sdělovacích prostředků a aby věřil, že jeho základní práva jsou dodržována. Pouze tehdy si můžeme říkat skutečná Unie demokracií.“

Komisař pro spravedlnost a spotřebitele Didier Reynders prohlásil: „Nová zpráva o právním státu je počátkem otevřeného a pravidelného dialogu se všemi členskými státy, což je způsob, jak můžeme sdílet osvědčené postupy a předcházet problémům, než se stanou zakořeněnými. Cílem je vytvořit opravdovou kulturu právního státu v rámci celé Evropské unie a nastolit skutečnou diskuzi na vnitrostátní a unijní úrovni.

Klíčové aspekty stavu právního státu v členských státech

  1. Systémy soudnictví

Řada členských států provádí reformy s cílem posílit nezávislost soudnictví a snížit vliv výkonné nebo zákonodárné moci na soudnictví. Tyto reformy provádějí i členské státy, v nichž je nezávislost soudnictví tradičně považována za vysokou nebo dokonce za velmi vysokou. Z hodnocení jednotlivých zemí vyplývá, že nezávislost soudnictví zůstává v některých členských státech problémem, což vedlo řízením o nesplnění povinnosti nebo postupům podle čl. 7 odst. 1. Zajistit, aby systémy soudnictví byly připravené na digitální věk, představuje rovněž výzvu pro celou Unii, přičemž současná pandemie je dodatečným impulsem, proč urychlit nezbytné digitální reformy.

  1. Protikorupční rámce

Několik členských států přijalo ucelené protikorupční strategie, zatímco jiné tyto strategie připravují. Pro zajištění pokroku bude mít i nadále klíčový význam jejich účinné provádění a monitorování. Mnoho členských států rovněž přijalo nebo plánuje přijmout opatření k posílení svého rámce pro předcházení korupci a integritu a některé členské státy přijaly opatření k posílení schopnosti systému trestního soudnictví potírat korupci. Na druhé straně efektivita trestního vyšetřování, stíhání a soudního rozhodování v případech korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, představuje pro řadu členských států stále problém.

  1. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků

Občané EU obecně požívají vysokých standardů svobody a plurality sdělovacích prostředků. Sdělovací prostředky se zejména během koronavirové pandemie ukázaly jako zásadní v boji proti dezinformacím. Zpráva nicméně zmiňuje obavy, pokud jde o efektivitu a odpovídající zdroje, jakož i rizika politizace mediálních orgánů v některých členských státech. V některých hodnoceních jednotlivých zemí byly dále identifikovány případy, v nichž vyvstaly vážné obavy, pokud jde o politický tlak na sdělovací prostředky. Novináři a další mediální aktéři čelí v souvislosti se svou prací v řadě členských států hrozbám a útokům, nicméně některé země rovněž vyvinuly postupy a vytvořily struktury a opatření na podporu a ochranu novinářů.

  1. Institucionální brzdy a protiváhy

Institucionální brzdy a protiváhy jsou středobodem právního státu a zajišťují, aby pravomoc vykonávaná jedním státním orgánem podléhala demokratickému dohledu. V řadě členských států byly zahájeny ústavní reformy s cílem posílit institucionální systém brzd a protivah. Mnoho členských států rovněž zavedlo systematické politiky pro zapojení zúčastněných stran a zajištění toho, aby strukturální reformy byly výsledkem široké diskuse ve společnosti. Zpráva zároveň ukazuje, že nadměrné využívání právních předpisů přijatých ve zrychleném a nouzovém postupu může vést k obavám o právní stát. Občanská společnost je v celé EU i nadále klíčovým aktérem při obraně právního státu a ve většině členských států existuje pro občanskou společnost příznivé a podporující prostředí. Jsou zde však i příklady závažných problémů občanské společnosti v některých členských státech v důsledku právních předpisů omezujících přístup k zahraničnímu financování nebo pomlouvačných kampaní.

Mimořádná opatření přijatá v souvislosti s koronavirem

Vzhledem k tomu, že pandemie stále probíhá, platí v řadě členských států stále nouzové režimy nebo mimořádná opatření. Zpráva poukazuje na některé otázky, které vyvstaly ve vnitrostátních diskusích a právní a politické reakci na krizi. Například změna nebo pozastavení obvyklých vnitrostátních brzd a protivah může pro právní stát znamenat zvláštní komplikace. Současně existuje několik dobrých příkladů, kdy rozhodnutí vnitrostátních soudů nebo zapojení veřejných ochránců práv mělo pozitivní dopad na přijatá mimořádná opatření. Komise bude situaci v oblasti mimořádných opatření nadále monitorovat, dokud tato opatření nebudou zrušena.

Další kroky

Zpráva o právním státu bude podkladem pro širší diskusi o právním státu na evropské a vnitrostátní úrovni. Komise se těší na spolupráci s Evropským parlamentem a Radou v otázkách právního státu a domnívá se, že tato zpráva poskytuje solidní základ pro další interinstitucionální činnost.

Komise rovněž vyzývá vnitrostátní parlamenty a vnitrostátní orgány, aby tuto zprávu, včetně kapitol týkajících se jejich země, projednaly a hledaly vzájemnou podporu k podnícení reformního úsilí a k přijetí evropské solidarity. Mělo by rovněž dojít k zapojení příslušných vnitrostátních a unijních zúčastněných stran.

Na základě výsledků dialogu o zprávě pro rok 2020 a na základě zkušeností získaných v prvním roce fungování evropského mechanismu právního státu zahájí Komise přípravu zprávy pro rok 2021, přičemž bude i nadále usilovat o zvýšení odolnosti právního státu v našich demokraciích.

Souvislosti

První výroční zpráva o právním státu je jednou z hlavních iniciativ pracovního programu Komise na rok 2020 a součástí uceleného evropského mechanismu právního státu oznámeného v politických směrech předsedkyně von der Leyenové. Jde o výsledek úzkého dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami, přičemž jsou zahrnuty objektivně a nestranně všechny členské státy. Kvalitativní posouzení, které Komise provádí, se zaměřuje na významný vývoj od ledna 2019 a zajišťuje soudržný přístup tím, že na všechny členské státy uplatňuje stejnou metodiku, přičemž zůstává úměrné vývoji.

Zpráva je součástí nového ročního cyklu právního státu – mechanismu právního státu. Tento mechanismus je koncipován jako roční cyklus na podporu právního státu a předcházení vzniku nebo dalšímu prohlubování problémů. Zaměřuje se na to, aby se zlepšilo chápání problematiky a významného vývoje v oblasti právního státu a povědomí o nich. Rovněž tak má odhalovat problémy v oblasti právního státu a pomáhat členským státům za podpory Komise a ostatních členských států, jakož i zúčastněných stran včetně Benátské komise při hledání jejich řešení.

Cílem mechanismu je prevence. Jedná se o samostatný nástroj oddělený od ostatních nástrojů EU na podporu právního státu, který nenahrazuje mechanismy zakotvené ve Smlouvě, kterými EU může reagovat na závažnější problémy týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří i řízení o nesplnění povinnosti a postup na ochranu základních hodnot Unie podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Liší se rovněž od navrhované rozpočtové podmíněnosti, jejímž cílem je ochrana rozpočtu EU v situacích, kdy by finanční zájmy Unie mohly být ohroženy v důsledku všeobecných nedostatků v oblasti právního státu v členském státě.

Fotka od S. Hermann & F. Richter z Pixabay